Když archivář a historik Jiří Úlovec poprvé publikoval (1986) nejstarší vyobrazení Vlašimě a okolí z roku 1722 (SÚA - Praha), řada badatelů si oddychla, neboť přítomnost druhé velké válcové věže se na hradě předpokládala. Indikační skica sice není příliš popisná, ale jasně ukazuje situaci Vlašimského zámku před přestavbou. Kresba se zaměřuje pouze na jádro hradu, ale i tak jsme si dovolili, na základě půdorysů a skici, vytvořit kresebnou rekonstrukci. Pomocným vodítkem nám byl popis z roku 1665, „josefské vojenské mapování“ z 18. století, které ještě zachovává částečně původní terén.
Osada Vlašim má poměrně bohatou historii, neboť v době keltské se zde již těžilo železo, měď i zlato. Procházela tudy tzv. „Vitorazská stezka“, která směřovala od Kouřimi, přes Sázavu-Černé Budy, Čeřenice, dále stoupala po východní straně šternberské ostrožny k pozdější osadě Brtnici, klesala k Dolanům a kopírovala tok řeky Blanice až do Vlašimi. Míjela Blaník a pokračovala na jih Čech (Květ, Heřman).
Zárodek osady Vlašim vznikl na dnešním Žižkově náměstí a Vlasákovy ulice-na pravém břehu řeky. Přes Blanici vedla dřevěná lávka, která navazovala na stezku z Prahy (Svoboda, Moudrý). Brod a lávka byl patrně tehdy provizorně opevněn. To, že kostel sv. Jiljí byl založen mimo osadu, dokazuje, že osada nevznikla přímo jako podhradí později budovaného hradu.
Vlašimský hrad pochází z počátku 14. století (1303). Po založení hradu se osada proměnila v dvojměstí, které bylo samostatně opevněno po obou březích Blanice. Spojoval je brod a později lávka. Blíže k hradu byla patrně dřevěná jednoduchá brána, kterou se vpouštělo do druhého městečka. Původní hrad byl postaven nad řekou Blanicí ze třech stran chráněn strmými stráněmi a čtvrtou stranou, spojenou s rovinou. Rovinu odděloval široký a hluboký příkop s padacím mostem. Hrad měl kolem dokola ještě hliněný val s vysokou palisádou. Větší část hradu byla tehdy postavena ještě ze dřeva (Svoboda, Moudrý). Dřevěné stavby byly již za Jana Očka z Vlašimi nahrazeny kamennými stavbami a vznikly dvě nárožní velké válcové věže, které dokonale vykrývaly severojižní prostor. Existence třetí věže je předpokládána na základě popisu z roku 1665 (Úlovec 1986), ale prozatím nebyla archeologicky doložena. Jádro hradu mělo pravidelný obrys o rozměrech cca 48x 45 metrů a tvořilo téměř pravidelný čtverec. Čtvrtá západní věž je málo pravděpodobná, neboť toto místo je nejlépe chráněné a spadá strmým skalnatým srázem k řece Blanici. Na pravém břehu pod srázem stával již ve středověku mlýn s dřevěným kolem na spodní pohon. (Z archeologů, kteří zde prováděli průzkum připomeňme alespoň Libuši Váňovou 1988, či Františka Kašičku). Na jejich poznatky, v nových studiích navázal Tomáš Durdík (1998). Severní obytné křídlo je propojeno s nárožní severovýchodní válcovou věží a vykazuje velmi složitý stavební vývoj. Druhé obytné křídlo se přiložilo k západní straně dispozice a zaujímá celou její délku (Durdík). Hypoteticky můžeme uvažovat i o zaniklém křídle při jižní straně jádra. Na straně východní obytné křídlo nepředpokládáme, neboť zde byl vstup do jádra hradu s padacím mostem. Svojí dispozicí se Vlašimský hrad přiřadil, podobně jako sousední Konopiště, ke kastelovému typu.
Roku 1442 získali Vlašim s dalšími osadami Trčkové z Lípy ( 1442- 1546). Byl to starobylý vladycký rod, který se dal do služeb krále Jiřího z Poděbrad. Z tohoto období pocházejí naše tři rekonstrukce hradu, situované do pozdní gotiky. Mikuláš Trčka z Lípy se stal jedním z dvanácti poradců krále. Na jaře roku 1467 se zúčastnil obléhání hradů Zdeňka ze Šternberka. Samotný hrad Šternberk dobyl v srpnu 1467 a důkladně rozbořil. Od krále Vladislava II. Jagelonského dostal pro Vlašim povolení konání dvou výročních trhů. Pozdně goticky přestavěl Vlašimský hrad, přidal mohutný parkán s několika dělovými věžemi a v letech 1522/23 přestavěl kostel sv. Jiljí.
V současnosti sídlí ve Vlašimském zámku Muzeum Podblanicka, jsou zde pořádány časté výstavy a nejrůznější kulturní akce, které spolupořádá jak samotné město, tak i ČSOP Vlašim. V neposlední řadě zámek dostal i nové upravené okolí s krásnou fontánou.
Použitá literatura:
Jan Svoboda, Josef Moudrý 2006: Vlašim-po stopách předků. Vlašim
Tomáš Durdík 1998: Hrady kastelového typu 13. století ve střední Evropě. Academia – Praha
Jan Heřman 2009: Z ikonografie středního Posázaví. Vlašim
Mgr. Jan Heřman
