Autoři letošních článků k 17. listopadu v benešovských médiích poněkud opomněli významnou událost, která je s naším regionem svázána prostřednictvím slavného rodáka a čestného občana města Benešov – sochaře Miloslava Chlupáče. Ten byl totiž autorem návrhu sochy vzdávající hold Janu Palachovi a to přímo před pražskou budovou někdejšího Federálního shromáždění, odkud komunističtí poslanci ovládali republiku.
Při dostavbě objektu Federálního shromáždění počítal s připomínkou Palachova činu kousek od místa na Václavském náměstí, kde se stal, autor pylonu architekt Karel Prager. Důkaz jeho původního určení byl teprve nedávno objeven v Pragerově archivu. Autoři v 70. letech pravý smysl památníku zamlčovali. Původně měl být osazen plastikou Miloslava Chlupáče nazvanou Plamen, komunističtí úředníci to ale počátkem 70. let zakázali. Model plastiky je uchován v Národní galerii. Na pylonu byl desítky let československý státní znak.
Národní muzeum stožár, který byl navržen jako obrovská skulptura, restaurovalo. Nyní jej osadilo Chlupáčovou plastikou, kterou podle modelu realizoval sochař Antonín Kašpar. V Benešově jej známe podle díla „Jehlan pro upoutání tří vzducholodí“, které léta stálo před Muzeem umění a designu. Shodou okolností také této Kašparovy sochy se dotkla lidská zlovůle, když bylo bez projednání s ním odstraněno. Autor ji před léty na návrh historičky umění Dr. Juříkové věnoval městu Benešov s podmínkou trvalého umístění na sjednaném místě. Místostarostovi Zahradníčkovi se nyní podařilo chybu napravit, o čem vás budeme informovat samostatným článkem.
Chlupáčovu plastiku „Plamen“ odhalil u příležitosti svátku 17. listopadu ministr kultury Lubomír Zaorálek spolu s generálním ředitelem Národního muzea Michalem Lukešem a jejím autorem, akademickým sochařem Antonínem Kašparem. Můžete si ji prohlédnout, až půjdete přístě do nové budovy Národního muzea.
Praha tak má tak další Palachův památník. Prvním byla posmrtná maska realizovaná sochařem Olbramem Zoubkem umístěná na budově Palachovy školy – Filosofické fakulty Univerzity Karlovy jež stojí na náměstí, které neslo dlouho název po okupační armádě. Návazně byla realizována drobná plastika přímo na místě upálení před fontánou Národního muzea. Před několika lety pak byla na Alšově nábřeží odhalena skulptura amerického architekta a sochaře českého původu Johna Hejduka. Tento památník nazvaný Dům syna a Dům matky tvoří dva geometrické objekty, také znázorňující stylizované plameny. Národní muzeum rovněž loni v říjnu ve Všetatech na Mělnicku otevřelo Palachův památník. Jeho součástí je rodný dům Jana Palacha i nová budova s multimediální expozicí.
S použitím materiálů ČTK a informací autora zpracoval Tomáš Fassati
