Popadané listí:
Listí vyhrabané z celé plochy zahrady není nechtěný odpad, ale surovina pro přípravu potřebného humusu. Hodí se na založení nízkého plošného kompostu, který zlepšuje půdu. Na vhodný záhon rozložíme nižší vrstvu listí a zasypeme kompostem nebo jiným organickým hnojivem, které ochrání listí před rozfoukáním a urychlí jeho rozklad. Za sucha listí zavlažíme. Půda chráněná organickou vrstvou méně promrzá a zároveň v ní pokračuje život mikroorganismů důležitý pro úrodnost půdy. K uložení a zkompostování listí můžeme použít například pařeniště.
Péče o stromy:
Po sklizni odstraňujeme ze stromů i ze země veškeré mumifikované plody, hluboko je zakopeme do půdy. Upravíme chrániče kolem stromů a včasnou opravou plotu bráníme vstupu zvěře na zahradu.
Pokračují výsadby ovocných dřevin, dokud nezamrzne půda. Dbáme, aby stromky byly vysazeny ve stejné úrovni, jako rostly ve školce. Hlouběji vysazujeme maliník, který současně přihrneme zeminou, a dále keřové rybízy (alespoň o 10 cm hlouběji než rostly ve školce). V bobulovinách a jahodníku rozhodíme na odplevelenou půdu dobře vyzrálý kompost. Trsy jahodníku přihrneme proti vymrzání.
V selských sadech dokončíme hnojení rozleželým chlévským hnojem s mělkým zapravením do půdy. Chybějící živiny ve formě fosforečných nebo draselných a hořečnatých hnojiv můžeme dodat do půdy pomocí injektorů (vpichy do hloubky 0,3 až 0,4 metru). Při nedostatku vápníku v půdě aplikujeme vápenatá hnojiva (na lehkých půdách přednostně mletý dolomitický vápenec, na těžších půdách mleté vápno). Obvykle vápníme ve tříletých intervalech.
Odebíráme vyzrálé rouby peckovin pro dlouhodobé uchování a ukládáme je buď do mírně vlhkého písku v chladném sklepě, nebo do půdy na severní straně budov, popř. v chladicím boxu do mikrotenových sáčků, přičemž spodní část roubů obalíme kouskem vlhké vaty. Pravidelně a často kontrolujeme, aby rouby nepřeschly, nebo naopak v mokru nezačaly plesnivět.
Skladování:
Za chladnějších nocí otvíráme okno do sklepa a snažíme se tak snížit teplotu ve skladovacích prostorech pokud možno na 4 až 5 °C a udržet vzdušnou vlhkost na úrovni 80 až 90 %. Takto lze skladované ovoce udržet delší dobu v dobrém zdravotním stavu.
Petr Kumšta
