Bylo by chybou si nevšímat, že vnímaví lidé v Benešově včetně členů architektonické komise Rady
města, kteří upřednostňují harmonická řešení barev, tvarů a funkcí architektury, mají o čem
diskutovat. Nejde teď o to, které projekty novostaveb nebo zásahy do starých objektů se jim líbí či
nelíbí, ale jakou prevenci zvolit, aby bylo převážně dosahováno řešení vyvážených kvalit
respektujících jak ověřené tradiční hodnoty, tak požadavky soudobého vývoje. Z diskusí, které bylo
možné zachytit na sociálních sítích, vyplývá shoda na důležitosti architektonické osvěty, neboť
předpisy a kontrolní systémy už asi nejsou schopny vyššího výkonu, než jakým slouží v rovině
bezpečnosti a ekologie staveb. Posuďme však, jakou osvětu měla veřejnost k dispozici v Benešově v
posledním období.
Zůstává otázkou, nakolik obyvatele našeho města oslovují celostátní média, kde např.
v Lidových novinách vynikají pravidelné naučné, názorně ilustrované články architekta Zdeňka Lukeše
nebo v České televizi dlouhodobá série Šumná města architekta Davida Vávry. Shodou okolností se
s nimi mnozí lidé nemusejí vůbec setkat. Něco jiného pak už je, pokud si obyvatelé Benešova
nevšímají nabídky městské vzdělávací instituce, kterou je Muzeum umění a designu. Ta byla poslední
čtvrtstoletí tak komplexní, že těžko by se hledalo ještě něco, čím ji rozšířit a posílit.
Od roku 1990 zde byla připravena řada výstav, přednášek, besed a publikací včetně map,
které upoutaly pozornost i na celostátní úrovni. Vynikaly mezi nimi akce, na nichž hostovaly slavné
osobnosti jako např. architekti Jiřičná, Pleskot, Línek, Plicka, Lábus, Kadlec, Cajthamlová, Novotný,
Vávra nebo teoretici Sedláková, Lukeš, Kotalík, Krajči, Michl, Švácha ad. V muzejní edukaci byly
používány interaktivní dřevěné, kamenné, plastové i papírové architektonické stavebnice různého
druhu. Ve spolupráci s radnicí byly vytipovány a schváleny vedle kulturních památek také
„pamětihodné stavby města“, které byly opatřeny tabulemi s podrobným komentářem a uvedeny na
mapách Benešova. Byla také vytvořena stálá expozice slavnému rodáku arch. Novotnému, podníceno
natáčení několika filmů včetně Vávrova Šumného Benešova a začala být udělována motivační Cena
Otakara Novotného pro investory kvalitních staveb, jejíž nominace schvalovali přední čeští odborníci.
Tu jako nejúčinnější prvek by bylo vhodné do budoucna opět oživit.
Rok 2016 už v Benešově zaznamenal větší rozvoj osvětového působení internetové platformy
ARCHIBN a aktivního fungování nové komise pro architekturu, vedené zastupitelkou Janou Čechovou.
Přes dobré odborné kvality těchto aktivit však ARCHIBN zůstává omezeno možnostmi internetu a je
třeba realisticky konstatovat, že jej sledují především laici, kteří už mají značně hodnotný vztah
k oboru, který není nutné příliš měnit. Komise architektury je pak interním orgánem Rady města a její
osvětové působení by muselo být městem zadáno, případně doslova objednáno.
Jestliže tedy ani takováto, na poměry českých měst velmi kvalitní a rozsáhlá osvětová činnost
nepřináší potřebné výsledky, musíme si položit otázku, co ještě kromě dlouhodobého vývoje a
podpory tématu ve školní výuce může pomoci. Jediným nedostatečně využitým prostředkem je asi
pravidelná odborně populární publicistika v nějakém univerzálním a dostatečně čteném nebulvárním
benešovském médiu, která by pravidelně nabízela srovnávací kritické analýzy kvalitních i nekvalitních
staveb s konkrétními přesvědčivými ilustracemi. Je nutné si ale uvědomit, že taková činnost má svá
úskalí. Nebude-li dostatečně kritická, nepřinese výsledky, bude-li, narazí na odboj různě kritizovaných
projektantů, investorů či majitelů staveb (I. Kant: Že vkus je věc názoru křičí většinou ti, co žádný
nemají.). Tomu se dá předejít výběrem kvalitních ukázek z Benešova a kritizovaných příkladů
z neznámých měst. Těžko však najít ještě jinou účinnou cestu, která by přinesla přesvědčivé výsledky.
Město Benešov má výhodu v existenci funkce hlavního architekta. Ten by mohl být pověřen vedením
pravidelné osvětově orientované rubriky v městském zpravodaji.
Tomáš Fassati (autor textu vyučuje architekty na pražské UMPRUM)
