Rada města Benešov uložila v prosinci 2019 úkol Komisi pro infrastrukturu, jako svému iniciativnímu a poradnímu orgánu, aby se za využití znalostí a zkušeností svých členů z řady odborné veřejnosti podílela na přípravě zadání Generelu dopravy.
Na přelomu ledna a února letošního roku se sešly Komise pro infrastrukturu a Komise pro architekturu a územní plánování k přípravě zadání pro Generel dopravy, který je znám i pod přiléhavějším názvem Plán udržitelné městské mobility. Tento koncepční dokument by měl být jedním ze základních kamenů plánování rozvoje města: koncepce a priority dopravní sítě. Ta zpětně ovlivňuje dostupnost míst, kde se lidé usazují a chtějí žít, proto musí být vyhodnocen jak stávající stav, tak vlivy budoucí, které vyplývají zejména z Územního plánu a širších souvislostech, v kterých se pohybujeme (obchvat města, blízkost Prahy, železniční koridor ad.).
Před časem jsme za Komisi pro infrastrukturu zmínili tzv. mapu hotspotů, kde si evidujeme občanské podněty k nedokonalostem, které nelze řešit pouhou dílčí opravou, jako je rozbitá lampa, vrak na ulici nebo chybějící dlažební kostky. Tato úzká místa a chybějící spojnice by právě měl reflektovat tzv. generel dopravy. Měl by nejméně pro jednu generaci obyvatel vytyčit směr, na jehož konci je cíl v podobě města blízkého lidem – kde se nebudeme bát pustit děti samotné do školy, kde nebude nutné jezdit na nákup a na úřad autem. Bavíme se o cílech střednědobých, do roku 2030 (už za 10 let!), i těch dlouhodobých do roku 2050, kde se již projeví moderní formy mobility.
Co konkrétního by měl plán udržitelné městské mobility zodpovědět?
Otázku parkování a limitů individuální dopravy – tedy řešení paradoxu, že všichni bychom rádi parkovali všude, ale ze všeho nejvíc nám vadí auta. Tedy například bezkolizní řešení klíčových křižovatek pro auta, cyklisty i pěší; způsob odvodu a retence dešťové vody z komunikací, doporučení vhodných materiálů, návrh na optimální metody zpoplatnění stání (senzory, stojany, automaty, kamery…), či oblasti umístění přípojných míst pro nabíjení vozidel.
Dále pak usnadnit bezmotorovou dopravu (chodci, cyklisté, koloběžky, invalidé) s cílem umožnit bezbariérový pohyb bez pocitu ohrožení a potřeby užití uzavřeného vozidla v oblasti širšího centra. K tomu patří i návrh spojitých chodníků, páteřních cyklostezek/cyklopruhů a zklidňujících prvků dopravy obecně. U VHD (veřejné hromadné dopravy) pak budeme požadovat nejen vymezení oblastí vhodných k pokrytí veřejnou dopravou přiměřeného rozsahu, ale i návrh linky či linek, které v špičkových časech s minimem přestupů propojí místa potřeb (např. sídliště –> škola, s příjezdem před začátkem výuky apod.).
Nesmíme zapomenout na trasy zásobování přiměřeného rozsahu, s ohledem na to, aby zůstaly komerční aktivity v centru konkurenceschopné a zaměstnavatelé nebyli vytlačováni za hranice města. Také zeleň je už dnes chápána jako funkční prvek klíčový pro zdravý život, nejen „nějaké ty kytky, aby to líp vypadalo“. Klíčová bude její nekonfliktní integrace do celého schématu; aby prospívala s minimem zásahů člověka, neohrožovala provoz a sloužila lidem – např. při stínění parkovacích míst, kompenzací hluku a prašnosti.
Z výše uvedeného je zřejmé, že požadujeme řešení složitých, navzájem provázaných otázek Života a Vesmíru, ale s omezeným rozpočtem a v reálném čase. Obě komise se proto zavázaly ke spolupráci s vybraným řešitelem při sběru a hodnocení stávajících problémů, aby dodavatel neztrácel čas obrazně řečeno objevováním objeveného. Stejně tak je srozumitelné, že až tento koncepční dokument vznikne, navážou na něj akční plány realizace, tedy zůstane zastřešujícím dokumentem podléhajícím dílčím změnám a aktualizacím až do chvíle, kdy bude vše v něm uvedené hotovo. Toto je první krok na dlouhé cestě - k lepším cestám.
Ing. Jan Lička, předseda Komise pro infrastrukturu