„Do záchranné stanice patří srnčata zraněná anebo prokazatelně osiřelá. Například pokud v blízkosti mláděte byla nalezena uhynulá srna, či když mládě hlasitě píská a samo jde z hladu k lidem. Pokud mládě klidně leží a snaží se přikrčením skrýt v trávě, nejspíše naši pomoc nepotřebuje,“ popisuje Martina Žampachová ze Záchranné stanice pro živočichy ČSOP Vlašim.
Vlašimští ochranáři proto předně děkují všem, kteří jim před jakoukoli manipulací s nalezenými srnčaty nejprve zavolají. V řadě situací, kdy lidé náhodně narazí na osamocené srnče, jde totiž o planý poplach a nejedná se o osiřelé mládě. Díky radě po telefonu mohou v těchto případech zbytečnému odebrání srnčete z přírody zabránit. Což bohužel nelze, když nálezci hlásí ošetřovatelům zvířecí záchranné stanice mládě, které již několik dní chovají doma.
„Za poslední měsíc jsme řešili už řadu hovorů týkajících se srnčat. Vyjíždět bylo potřeba pouze ke zlomku z nich. I tak se k nám ale opět dostalo zbytečně odchycené srnče, které jeho nálezci odchytili, odvezli a až pak nám jej teprve nahlásili,“ uvádí paní Žampachová.
Srnci patří mezi kopytníky, kteří svá mláďata záhy po porodu nechávají osamoceně a vrací se k nim na pravidelné kojení. Mládě přitom zůstává zalehlé v podrostu a snaží se tak skrývat před možnými predátory. K matce se připojuje až zhruba po měsíci od porodu, kdy ji následuje na pastvu. A právě do této doby srnčatům hrozí riziko doslova únosu od neznalých lidí. Snaha pomoci ale v těchto případech může mládě zabít. Jinou tématikou je pak ochrana srnčat při seči.
„Nejlepší ochrana před posekáním srnčat je zatím procházení luk krátce před sečí a vyhledávání mláďat. K tomuto účelu již byl zřízen i webový portál. Díky domluvě se zemědělci lze srnčata ochránit a opět je ponechat v přírodě, kam patří,“ dodává Martina Žampachová.
Záchranná stanice pro živočichy ZO ČSOP Vlašim
