"Touha spala v Tobě odvěká
Přiblížit člověku člověka
Ač z lůn různých jsme země
Činí jen přemety slovní
Z někoho vybrané plémě
Však před Bohem jsme si rovni"
"Ecce, homo!" Praví se. Ejhle člověk. A často za tím vidíme zejména cosi vznešeného, jež takové mnohdy skutečně bývá. Často za tím pojmem vidíme osobnost. Ducha. Zidealizované člověčenství.
Ale člověk sestává se i z hmoty. Z masa a kostí. A tak jako se mnoho učenců zaobírá studiem a výzkumem duchovních odkazů nejrozmanitějších osobností, najdou se i jiní, kteří jsou fascinováni lidskou fyziognomií a směr jejich vědecké práce ubírá se cestou, vedoucí po poli archeologickém, demografickém a antropologickém. Takovýmto badatelem a nositelem informací o lidské populaci byl i benešovský rodák, jehož jméno je připomínáno na zdi polikliniky na Malém náměstí v místech, kde kdysi stával jeho rodný dům č. p. 42.
Čestný občan města Benešova MUDr. Jindřich Matiegka (vysl. Matějka) se narodil 31. března 1862 v Benešově v rodině soudního adjunkta Josefa Matiegky a jeho ženy Elišky, rozené Ebertové. Jeho otec byl záhy roku 1865 přeložen do Litoměřic, kde Jindřich navštěvoval obecnou školu. Poté rodina přesídlila do Prahy a Matiegka zde studoval na německém malostranském gymnáziu a soukromně bral hodiny češtiny. Po maturitě byl přijat na německou lékařskou fakultu University Karlovy a zde roku 1887 prohlášen doktorem veškerého lékařství. Poté se usadil v Lovosicích, kde působil jako panský i praktický lékař, přičemž byl též členem Spolku českých lékařů. Zahájil zde úspěšnou lékařskou kariéru a započata tu byla i jeho první antropologická studia. Sbíral starožitnosti a vykopával prehistorické hroby, čímž mohl vhodně spojit výzkum člověka a jeho vzhledu s výzkumem jeho života. Mělnická kostnice, jíž uspořádal, mu skýtala bohatý srovnávací vědecký materiál. V Lovosicích se Jindřich Matiegka po roce oženil s dcerou soudního rady Marií Stránskou, jež byla vnučkou váženého mělnického kupce a někdejšího purkmistra Václava Prokopa.
Manželům se narodila dcera Ludmila, které byl Matiegka i přes své vysoké pracovní nasazení vzorným otcem. Ludmila se později stala doktorkou filozofie a profesorkou dívčí reálky a rozvíjela svou badatelskou činnost zejména v oboru egyptologie.
Od roku 1892 se Jindřich Matiegka usadil s rodinou natrvalo v Praze a působil zde jako městský lékař. Do této doby se datuje i počátek jeho dlouholetého přátelství s vynikajícím českým archeologem Luborem Niederlem, jež mu dalo podnět ke zřízení antropologické expozice na Národopisné výstavě v Praze v roce 1895. Roku 1897 se Matiegka na Karlově universitě habilitoval z antropologie a demografie a jako docent zde začal tyto obory přednášet. V roce 1898 zanechal lékařské praxe, působil jako zemský zdravotní inspektor na pražském místodržitelství a poté i jako zdravotní rada Zemského výboru Království českého. Z titulu této funkce se organizačně podílel na zřizování humanitárních ústavů v Čechách. V této době byl již známým antropologem a soustředil rozsáhlý vědecký materiál o tělesném stavu českého obyvatelstva, čímž podal základní obraz o tělesných vlastnostech naší populace. Na základě svých antropologických studií lidských ras se postavil proti teorii nadřazenosti některých lidských plemen nad jinými a tím veřejně zavrhl rasismus. Roku 1908, po jedenácti letech od své habilitace, byl MUDr. Jindřich Matiegka jmenován placeným mimořádným profesorem antropologie a demografie na filozofické fakultě University Karlovy V té době to byla první stolice tohoto oboru v Rakousku-Uhersku a pouze největší univerzity v Evropě měly obdobné katedry. Odešel z lukrativního místa ve zdravotnickém výboru a plně se začal věnovat vědecké práci. Krok za krokem si pro sebe a svůj obor dobýval respekt a uznání a 16. září 1918 byl konečně jmenován skutečným řádným profesorem.
Po osamostatnění přírodovědecké fakulty zakládá v roce 1920 prof. Matiegka při Karlově univerzitě Antropologický ústav a to díky nezměrné hmotné podpoře jeho přítele dr. Aleše Hrdličky, jenž vedl v letech 1903-43 antropologické oddělení Národního muzea ve Washingtonu a bez jehož další podpory by nemohl začít vycházet vědecký časopis Anthropologie a roku 1930 vzniknout Muzeum člověka, jež dnes nese Hrdličkovo jméno. V roce 1921 byl Matiegka zvolen děkanem přírodovědecké fakulty a v roce 1929 dokonce rektorem University Karlovy. V roce 1932 ukončil svou aktivní pedagogickou činnost a téhož roku byl ke svým sedmdesátým narozeninám vyznamenán čestnám doktorátem přírodních věd. Ani ve svém vysokém věku se nestáhl do ústraní a i nadále byl velice aktivní a věnoval se zejména psaní knih a odborných statí. Z velkého množství více než tří set vědeckých poblikací je třeba zmínit alespoň „Homo předmostensis, fosilní člověk z Předmostí na Moravě“ (1934-38) či „Stomatologie školní mládeže“ (1927), „Všeobecná nauka o plemenech“ (1929) a Filosofie somaticko-antropologická“ (1935). Od roku 1923 až do své smrti v roce 1941 vydal 18 ročníků vědecké revue „Antropologie“ a taktéž několik svazků „Antropologické knihovny“. Vysoce ceněn je i jeho spis „Crania Bohemica“, jenž shrnuje výsledky výzkumu předhistorických i historických lebek
Jindřich Matiegka též zkoumal a verifikoval lebky sv. Václava a sv. Vojtěcha a kostry českých králů a jiných významných osobností české historie jako například Karla Hynka Máchy či Pavla Josefa Šafaříka. Byl oblíbeným vysokoškolským pedagogem a vychoval celou řadu vynikajících českých antropologů, kteří navázali na jeho práci při zkoumání pozůstatků Přemyslovců, Lucemburků a dalších osobností české minulosti. Jeho rodné město Benešov na Jindřicha Matiegku nezapomnělo a 26. dubna 1937 byl usnesením městského zastupitelstva jmenován u příležitosti svých 75. narozenin čestným občanem města Benešova.
MUDr. et RNDr. h. c. Jindřich Matiegka zemřel po krátké nemoci dne 4. srpna 1941 v Mělníce v nedožitých osmdesáti letech.
Po okázalém pohřbu, jehož se zúčastnily významné osobnosti soudobé vědy a kultury, byl podle svého přání pochován v ambitu hřbitova na Chloumku. V Mělníce tak dožil poslední léta svého bohatého života.
Člověk, jenž nám přiblížil člověka tím, že jej zkoumal po stránce hmotné, sám se stal nehmotným a kdesi v nebeském výzkumném ústavu se věnuje novému oboru, antropologii duše.
-sj-
Po sedmi letech ve vztahu k Wilsonovi se se mnou rozloučil, udělal jsem vše, co mu bylo možné, abych ho vrátil, ale všechno bylo marné, chtěl jsem ho zpátky tak moc kvůli lásce, kterou pro něj mám, prosila jsem ho se vším , Dělal jsem sliby, ale odmítl. Vysvětlil jsem mému problému někoho online a navrhla, že bych měl kontaktovat kouzelník, který by mi mohl pomoct, abych odnesl kouzlo, abych ho vzal zpátky, ale já jsem ten typ, který nevěří v kouzlo, neměl jsem jinou možnost než to zkusit, Měl jsem na mysli kouzelník, který se jmenoval Dr. Zuma zuk a já mu poslal e-mail a on mi řekl, že není problém, že všechno bude v pořádku před třemi dny, že se můj býval před třemi dny vrátil ke mně, Druhý den to bylo kolem 16:00. Můj ex mi volal, byl jsem tak překvapen, odpověděl jsem na volání a všechno, co řekl, bylo, že byl tak líto, že se všechno stalo, že se chtěl, abych se k němu vrátil, že mě tak moc miluje. Byl jsem tak šťastný a šel k němu, tak jsme začali znovu žít šťastně. Od té doby jsem sliboval, že někdo, koho vím, že má vztah problém, bych pomáhal takové osobě tím, že se na něj nebo ona k jedinému skutečnému a mocnému kouzelníkovi, který mi pomohl s mým vlastním problémem a kdo je jiný než všechny falešné ty venku. Někdo může potřebovat pomoc kouzelníka, jeho e-mail: spiritualherbalisthealing@gmail.com nebo mu zavolat +2348164728160, můžete mu poslat e-mail, pokud potřebujete jeho pomoc ve vašem vztahu nebo cokoli jiného. KONTAKTUJTE NYNÍ PRO ŘEŠENÍ K VÁŠEM PROBLÉMŮM