V roce 2015 se stal členem základní organizace  KDU-ČSL v Bernarticích a od letošního roku 
organizace Benešov. Aktivně sleduje dění v kultuře a ve sportu. Má dvě dospělé dcery a tříletou
vnučku.
Tomáš Forejt je zásadovým politikem s bohatými zkušenostmi z mnoha oborů, který si váží
názoru druhých. Hájí svobodu slova. Je zastáncem liberální ekonomiky a spravedlivého přístupu státu
k občanům. Jeho mottem je „Názor není trestným činem“.

 Otázka na začátek: Co Vás přivedlo k myšlence angažovat se v politice?
TOMÁŠ FOREJT: Do KDU-ČSL jsem vstoupil na doporučení kamaráda v roce 2015. Již dříve jsem dostal
několik nabídek od jiných politických stran, ale nepřesvědčily mne spojit s některou z nich svoje
jméno. Více jsem se začal politicky angažovat až poté, co se stal Andrej Babiš premiérem. Jeho
údajně stvořily tradiční strany – mne jako politika stvořil on a jeho hnutí ANO.
 Jak se měnily vaše politické preference v průběhu působení v politice?
TOMÁŠ FOREJT: Mé politické preference zůstávají stále stejné, a to už od doby mého dospívání.
 Jaký je Váš názor na to, že by se každý občan měl alespoň minimálně zajímat o politické dění
v České republice?
TOMÁŠ FOREJT: Je škoda, že si hodně lidí myslí, že se stejně nic nezmění. Nedivím se tomu, když
sleduji zpravodajství.

Sdělovací prostředky vlastní politici nebo ti, kteří je financují. Média by měla být naprosto nezávislá.
Na internetu se dá dohledat hodně informací, ale vzhledem k dezinformačním kampaním tam
najdete naprosto protichůdné informace, v nichž se lze těžko orientovat. Dříve politici odstupovali
z funkcí i za drobná porušení morálky. Dnes si mohou dovolit snad vše. Jediný dle mého názoru
možný způsob, jak to změnit, je řídit se heslem pana Wericha „Proč mám utíkat já? Ať utečou oni!“.
 Co si myslíte o lidech, kteří jsou přesvědčeni, že dlouhá doba totality myšlení Čechů nijak zvlášť
nepokřivila, a proto vůbec není rozhodující diskutovat o potřebě etické výchovy na školách?
TOMÁŠ FOREJT: Jsem generace, která vyrůstala za totality. Při mém pobytu v zahraničí mi jedna česká
emigrantka řekla: „Jste generace vychované ve lži. Všichni znáte pravdu, ale nesmíte ji říkat“.
Finanční gramotnost, etická a ekologická výchova by měly patřit k základům každého vzdělání. Tím
bychom asi vyřešili i hodně z předchozích otázek.
 Vy se pohybujete v oblasti sociálních služeb konkrétně Charity. Jak vnímáte podporu státu v této
oblasti?
TOMÁŠ FOREJT: V sociálních službách se udělalo hodně dobrého, ale jsou oblasti, kde stále
pokulháváme za vyspělými státy Evropy. Přetrvává nedostatek míst v domovech pro seniory. Platy
pracovníků v sociálních službách sice vzrostly, ale prestiž těchto povolání stále není na úrovni, kterou
by si zasloužila.
 V etice je dnes svébytně aktuální téma „kolaborace s (totalitní nebo arogantní) mocí“, které
navazuje na českou historii. Z té novější bylo ukázkové, jak rychle po Palachově apelu začali lidé
spolupracovat s normalizačními kariéristy. Dnes jde o kolaboraci skrytější, kdy ze zištných důvodů
jdou lidé s politiky, kteří velmi arogantně zneužívají svou moc a tváří se při tom velmi demokraticky.
TOMÁŠ FOREJT: Opět se dostáváme k už zmiňovanému vzdělávání ve školách. Dnes jsou hrdinové ti,
kteří jsou bohatí a úspěšní. Zamysleme se, proč mají největší příjmy fotbalisté, herci, popoví zpěváci a
nikoliv vědci, kteří zachraňují svými vynálezy a objevy životy lidí. Možná, že lidstvu začíná důležitost
některých oborů ukazovat až současná pandemie. Každá mince má dvě strany a snad nám pandemie
ukáže i tu dobrou a donutí nás k zamyšlení nad skutečnými hodnotami a bohatstvím pro lidstvo.
 Myslíte, že poměr Čechů, kteří podporují poctivost, k těm, kterým je lhostejná, je asi 1:1 jako
volební preference z doby volby prezidenta – Schwarzenberg : Zeman?
TOMÁŠ FOREJT: Zřejmě mám velké štěstí a potkávám v drtivé většině lidi, kteří nejsou k poctivosti
lhostejní.
Horší poměr je ovšem v případě, že potom mají pro dobro věci také něco sami udělat, natož pak
obětovat!
 Myslíte si, že je pro naši veřejnost těžké pochopit, že etika tvoří základ kvality veškerého konání,
nebo to lidé dobře chápou, ale je jim to jedno?
TOMÁŠ FOREJT: Záleží na úhlu pohledu – na které straně zrovna stojí: Pokud jsou na straně
poškozené, pak chápou naprosto přesně. Pokud ale na té druhé, pak se jejich pohled začíná měnit:
„Co tě nepálí, nehas!“ Opět se tím vracím k už zmíněnému etickému vzdělávání.
 Útokem proti „kavárně“ se inženýr Zeman pokusil zpochybnit vzdělanost a postavení odborníků
v české společnosti. On sám jako poměrně inteligentní člověk příliš vzdělání nevyužívá, sází spíše na
vychytralost. V okresních městech jsou gymnázia vnímána s úctou, každý by rád, aby jeho děti tam

studovaly. Malá města jsou styčným prostorem vzdělaných a nevzdělaných. Jak se tam projevuje
vztah „kavárny“ a „hospody“?
TOMÁŠ FOREJT: Nerad bych se k panu Zemanovi vyjadřoval. Miloš Zeman není mým prezidentem.
Nikdy jsem si nemyslel, že budu závidět nějaké zemi směrem na východ prezidenta. Slovákům ho
však upřímně závidím. Potřebujeme lidi spojovat a táhnout za jeden provaz, a ne být rozdělováni
uměle vyvolávanými spory a konflikty.
 Téma politické a finanční vzdělanosti – jak vnímáte schopnost Čechů vnímat politiku a finance?
Myslíte, že vzdělanost Čechů je v těchto oblastech dostatečná?
TOMÁŠ FOREJT: A zase se vracíme ke vzdělávání ve školách: Učíme děti pamatovat si obrovské
množství dat, která si mohou v dnešní době snadno a rychle dohledat, místo toho abychom je učili
přemýšlet, hledat souvislosti, vyhodnocovat je a řešit praktické životní situace. Každý se bojíme
něčeho neznámého, tím se stáváme snáze manipulovatelnými. Dle mého názoru, čím více vzdělaný
člověk, tím hůře se s ním manipuluje.
 Je povědomí mladé generace, ale i pamětníků o protikomunistickém odboji ve Středních Čechách
dostatečné? Neměla by se více obohatit školní výuka a veřejná osvěta o lidech, o kterých se právem
říká, že přispěli svým dílem ke svobodě a demokracii, kterou si dnes užíváme?
TOMÁŠ FOREJT: Tady máme obrovský dluh vůči lidem, kteří se vzepřeli totalitě a dosud si mohou
připadat nedocenění.
Komunistická strana měla být dle mého názoru zakázána a tím se měla udělat jasná a tlustá čára za
minulostí. Členové KSČ byli ve vedoucích funkcích podniků, měli informace, známosti a také dostatek
finančních prostředků. A po listopadu 1989 nebyly nastaveny rovné podmínky pro start nové éry.
Z těchto důvodů nám tady i po 32 letech od pádu totality padají návrhy na snížení důchodů pro lidi,
kteří stále využívají těchto výhod na úkor lidí, které perzekuovali. Pokud sdělovací prostředky vlastní
bývalí aktivní členové StB, KSČ a dalších mocenských struktur, se asi větší osvěty v této oblasti
nedočkáme. Jedinou cestu vidím v různých formách vzdělávání a osvěty ve školách a kultuře takovým
způsobem, aby poutavě oslovily mladou generaci.
 Češi mají v krvi plebejství. Je jedním z důvodů příklonu k populismu. Bylo by kontraproduktivní jej
zakrývat. Ale jak o něm mluvit, aby se někdo neurazil?
TOMÁŠ FOREJT: Pokud o něčem nemluvíme, neznamená to, že to neexistuje. O těchto tématech je
potřeba mluvit a vést debaty ve veřejném prostoru. Umožní to lidem udělat si vlastní obrázek o
problému a nebudou mít pocit, že jim někdo něco vnucuje. Dnes už se dostáváme do situací, kdy se
nepohodlný názor umlčuje namísto toho, aby se o něm diskutovalo. Mé motto do voleb proto je:
„Názor není trestný čin.“.
 Jaký je Váš názor na nízké platy některých vysokoškolsky kvalifikovaných lidí? Tyto nízké platy jim
nedovolují zaplatit předraženou práci řemeslníků, které potřebují na údržbu nebo rekonstrukci svých
domů.
TOMÁŠ FOREJT: Jak jsem už řekl: Měli bychom se zamyslet nad skutečnými hodnotami našeho života
a docenit ty, kteří jsou jejich opravdovými tvůrci. Dosáhnout toho však nebude jednoduché a
znamenalo by to změnit myšlení většiny lidí. A to je na každém z nás.
 Jak vnímáte práci Milionu chvilek pro demokracii? Neměl by se spolek soustředit vedle chyb
předsedy vlády také na masu jeho voličů, kteří ignorují potřebu etiky v českém veřejném prostoru?
Máte pocit, že volání hesel proti Babišovi, aktivuje jeho voliče a nerozhodné voliče, aby volili ANO?

TOMÁŠ FOREJT: Moc si cením práce Milionu chvilek. Je to jedna z mála organizací, která přináší lidem
v České republice naději, že nejsou v boji za uchování demokracie sami, a to pokládám za velice
důležité. Pokud vím, snaží se i zapojit v kampani osvětou v ulicích. Děkuji také všem novinářům, kteří
se snaží pravdivě informovat o konkrétních událostech, a to i za cenu nenávistných útoků a výpadů na
jejich osobu. Jednou jsem si přečetl komentáře pod internetovým příspěvkem jednoho našeho
populárního herce, který si dovolil udělat legraci z Babiše a jeho koblih. Bylo mi smutno z množství
nenávistných a urážejících příspěvků. Je otázkou, kolik bylo opravdu od diskutujících (bez smyslu pro
humor) a kolik jich bylo zaplaceno. Myslím si, že nerozhodnuté voliče přesvědčí jen vize jasného a
konkrétního řešení problémů, které je trápí. Skalní voliče ANO nepřesvědčí nic. Čím více se bude na
Babiše útočit, tím více ho budou obhajovat. Snad se ze slova etika nestane sprosté slovo i přes snahu
některých politiků, a to napříč celým politickým spektrem od poslanecké sněmovny, přes Senát až po
Hrad.
 Co si myslíte o přijímání přistěhovalců a uprchlíků? Naše ekonomika má kritický nedostatek
pracovníků v dělnických profesích. Mladí příliš o řemeslo zájem nemají a tolerantnější politikou
k přistěhovalcům by se tato problematika mohla vyřešit. Ale přistěhovalce zase velká část veřejnosti u
nás nechce. Jaký je Váš názor na řešení tohoto problému?
TOMÁŠ FOREJT: Nejsem v zásadě proti přijímání skutečných uprchlíků nebo přistěhovalců. Jak ale
odlišit ty skutečné uprchlíky od těch ekonomických? Byly tady snahy o přijetí skupin z různých oblastí
světa, ale většinou všichni zvolili cestu dále do západních zemí za vyšší životní úrovní. Jsou tady
zásadní kulturní a náboženské rozdíly. V tom případě, proč uprchlíci nevolí raději země, které jsou jim
kulturně a nábožensky bližší? To jsou otázky, které bychom si měli zodpovědět, než tady začneme
mluvit o přijetí. Hodně evropských zemí si myslelo, že vyřeší nedostatek pracovních sil pomocí
přistěhovalců. Dostávají se však do situace, kdy dochází k frustraci těchto lidí ze sociální nerovnosti,
jiných pracovních návycích atd. Pro mne je prioritou podpora státu pro české rodiny, aby chtěli a
mohli mít více dětí.
 Neměli bychom nutit kritiky našeho prozápadního kulturně-civilizačního spojenectví, aby vyslovili,
jakou navrhují alternativu, nebo zda si myslí, že lze obstát bez spojenectví?
TOMÁŠ FOREJT: Jsem toho názoru, že v současné době globální ekonomiky je těžké zůstat stranou a
domnívat se, že se nám může dařit jí úspěšně konkurovat. Lehce se říká, že něco nejde, ale těžko, jak
něco udělat. S tím se setkáváme neustále a budeme s tím bojovat i do budoucna. Já vidím problém
v neustálé snaze někomu něco nařizovat, místo vysvětlování „co, jak a proč“.
 Víme, že kultura dokáže spojovat národy. Není chybou hledat spojenectví pořád jen v rovině
ekonomiky? Vidina zisku při nižších nákladech žene firmy do přesouvání výroby do Asie. Není to
náhodou podávání ruky ďáblu?
TOMÁŠ FOREJT: Jsem přesvědčen, že kulturně je Evropa spojena historicky a byla rozdělena pouze
politicky. Tím došlo k rozdělní našich ekonomik, to se snad nyní daří napravovat. Přesouvání výroby
do Asie za levnější pracovní silou má dvě roviny: Na jedné straně zisky, na straně druhé riziko ze
závislosti na těchto zemích, bezpečnosti a v neposlední řadě i dopady na ekologii. Vše by mělo být
v rovnováze, a to není a nebude snadné. Současná pandemie nám snad začíná otvírat oči a nabízí
nám prostor pro korekci současného stavu.
 Když se mluví o Rusku nebo Číně, proč vynechávat jejich kvalitní kulturní tradice i možné neznámé
kvality současné špičkové kultury?

TOMÁŠ FOREJT: Obě země mají bohaté tradice a velký vliv na dění v kultuře od historie až po
současnost. Jen mám obavy, vzhledem k současné politické orientaci těchto zemí, ze zneužívání
kultury k politické propagaci. To je neustále potřeba brát v úvahu.
 Na začátku epidemie mnoho lidí vyslovilo moudré myšlenky o tom, že svět po epidemii už nemůže
být takový, jako býval, že mnoho věcí je nezbytné nyní dělat jinak. Ale dnes vidíme jen naivní,
omezenou úpornou snahu všechno dělat přesně tak, jako dříve.
TOMÁŠ FOREJT: Mne tato epidemie přivedla k hlubšímu zamyšlení nad našimi dosavadními
hodnotami. Určitě budu svět po pandemii vnímat jinak a doufám, že tak učiní i jiní. Zda se svět změní
k lepšímu, či k horšímu, záleží na každém z nás a na tom, co pro to konkrétně každý z nás udělá. Já
doufám, že stejný nezůstane a bude to ku prospěchu všeho života na naší Zemi.
 Co si v této souvislosti myslíte o oprávněně kritizovaném fenoménu nazvaném „planý turismus“?
Je nutné pro vyspělé země s ním počítat jako s potřebným ekonomickým odvětvím, když nakonec
nepřináší pro lidstvo opravdový efekt poznání?
TOMÁŠ FOREJT: Úplně nevím, co si pod pojmem „planý turismus“ představit. Pokud navštívím
nějakou cizí zemi, vždy mi cestování přináší nějaká poznání. Kolik a jaká, záleží na každém turistovi.
Jako rizikové vidím, pokud se na turismus některé země spoléhají jako na hlavní zdroj příjmů. Pro
někoho může být turismus požehnáním a pro někoho prokletím.
 Zkušený ministr Zaorálek vnesl do české politiky v kultuře schopnost veřejné omluvy politika za
chyby. Došlo totiž k typickému zneužití zmanipulovaných auditů vůči ředitelům muzeí, což je nedobrá
nemoc české politiky. Mnozí čeští politici nepovažují za nutné se za prohřešky svých předchůdců
veřejně omluvit a distancovat se tak od praktik minulých. Je tak těžké pochopit, že veřejná omluva za
nedostatky své či předchůdců politika povyšuje na kvalitnější osobnost?
TOMÁŠ FOREJT: Naši předci měli mnohá rčení, která dokládají jejich moudrost. Jedno z nich zní: „Kdo
nic nedělá, nic nezkazí“. I ten největší mistr svého řemesla něco občas zkazí. Pokud se tak stane, měl
by se omluvit a napravit pochybení. Tato schopnost má patřit do základní výbavy každého z nás, a to
včetně akceptace takovéto omluvy. V takovýchto případech se ukazuje sebevědomí, pravdomluvnost
i osobní statečnost každého člověka. A tak si dovolím ještě jedno rčení: „Komu není shůry dáno,
v apatyce nekoupí“.
 Bojovní ateisté tvrdí, že náboženství způsobuje největší nepřátelství mezi lidmi světa. Přitom
vůbec nejsou schopni rozlišit duchovní hloubku jednotlivých učení a připustit, že lidé jsou přirozeně
citliví na kulturní formální odlišnosti, které dokážou překonat jen ti nejvyspělejší. Co se s tím dám
v politice dělat?
TOMÁŠ FOREJT: Jsem přesvědčen, že každý má své právo na názor. Tento názor jsme nějak získali.
Pokud ho máme změnit, tak potřebujeme relevantní informace, ze kterých si můžeme vytvořit nový,
či odlišný. Tyto informace by měly být vyvážené. Rádi se vyjadřujeme k různým formám náboženství.
Ale sáhněme si každý do svědomí! Kdo je opravdu studoval a umí je porovnat? Možná by bylo dobré
si uvědomit, čemu za náboženství vděčíme. Na jeho základech je postaveno naše současné právo,
vědění a kulturní tradice.
Děkuji za rozhovor.
Ing. Milan Novotný