Prolog
Od pradávných dob rodili se urození lidé, kteří bývali automaticky zváni vznešenými. Někteří si to ani nezasloužili. Přesto, že je jejich původ zavazoval, aby své vznešenosti dostáli, často se chovali hůř než poslední pacholci a často se i jejich chování dalo přirovnat k chování řeznických psů. Oproti tomu se od pradávných dob rodili lidé neurození, jimž byla vznešenost jejich ducha vlastní a svými postoji, odbornou erudicí a chováním se dokázali zařadit mezi elitu národa. Mezi elitu světa. Mezi takovéto národem i světem uznávané muže patřil i jeden vznešený člověk, jehož životní pouť vedla z kolébky v malém ospalém městečku až do nejvyšších kruhů národa, jehož špičkami byl vysoce ctěn a vážen.
Dětství a studium
Ladislav Syllaba se narodil 16. března 1868 v Bystřici u Benešova v rodině hostinského a pozdějšího bystřického starosty Františka Syllaby a jeho manželky Anny. Ti měli spolu osm dětí, z nichž se Ladislav narodil jako předposlední. Obecnou školu navštěvoval v rodné Bystřici a poté přešel v letech 1878 – 82 na nižší gymnázium v Benešově. Středoškolská studia dokončil z finančních důvodů na vyšším gymnáziu v Kolíně, kde jeho starší bratr působil jako profesor náboženství a Ladislavova studia zde uhradil.
Vysokoškolská studia
Ladislav Syllaba, jenž studoval vždy s vyznamenáním, byl velmi nadaným studentem s širokým rozhledem. Po maturitní zkoušce v roce 1886 nastoupil na českou lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Vzor pro volbu medicíny měl ve svém kmotru, bystřickém lékaři MUDr. Františku Čížkovi.
Krédo zaznamenané v té době v Syllabově deníku zní: „Jda na medicínskou fakultu, ač z počátku se mi příčí tak surové zacházení s tělem lidským, jež při medicíně jest, musím si uvědomiti, že jdu za cílem tak vznešeným, jako bych šel, umění se věnuje. Co bylo vždy heslem mým, než dopátrati se pravdy?“
Při studiu na univerzitě se Syllaba rozhodl věnovat se oblasti vnitřního lékařství a svá studia roku 1892 zakončil s výtečným prospěchem.
Lékařská praxe
Po promoci nastoupil Ladislav Syllaba jako externí lékař na interním oddělení pražské Všeobecné nemocnice. Na podzim roku 1892, po vypuknutí epidemie cholery v sousedním Německu, byl vyslán pražským místodržitelstvím k saským hranicím jako inspekční lékař. V roce 1893 začal pracovat na poliklinice pro vnitřní choroby u významného profesora Josefa Thomayera. V letech 1893 -94 absolvoval celou řadu studijních pobytů na předních evropských klinikách a ústavech (Vídeň, Štýrský Hradec, Mnichov, Padova, Zurych, Basilej, Paříž, Berlín, Brusel atd.). Po návratu roku 1894 se Syllaba stal přímým Thomayerovým asistentem.
Vědecký výzkum
Ladislav Syllaba se souběžně se svou prací na poliklinice věnoval systematicky vědeckému výzkumu. Od roku 1894 se zabýval vyšetřováním krevního séra a v březnu roku 1900 vydal svou dvoudílnou habilitační práci „O pathogenese zhoubné chudokrevnosti“, jež se stala pozoruhodným lékařským objevem s dosahem až do současnosti. V roce 1903 musel Syllaba z polikliniky odejít a bez možnosti přístupu do klinických laboratoří se začal věnovat způsobu vyšetřování pacientů. Publikoval mnoho objevných prací z oblasti neurologie, hematologie a o nemocech zažívacího traktu i chorobách plicních. Na základě své několikaleté praxe vydal v letech 1918 – 25 souborné, světově uznávané dílo „Nauka o lékařském poklepu a poslechu“.
Pedagogická činnost
Po své habilitaci byl v roce 1901 Ladislav Syllaba jmenován docentem patologie a terapie nemocí vnitřních. Vedle své soukromé lékařské praxe, po odchodu z polikliniky, přednášel díky Josefu Thomayerovi na II. lékařské klinice v Praze. Díky témuž byl v roce 1904 jmenován a následně roku 1909 ustanoven mimořádným profesorem. Od roku 1919 až do své smrti byl řádným profesorem a přednostou I. interní kliniky Univerzity Karlovy. U svých studentů i podřízených byl profesor Syllaba oblíben a velmi si jej vážili.
Rodina
Synem Ladislava Syllaby byl taktéž světově uznávaný lékař, diabetolog Jiří Syllaba (1902-1997).
Politika
Po vypuknutí I. světové války působil Ladislav Syllaba jako přednosta interního oddělení záložní nemocnice Červeného kříže ve Strakově akademii, později v záložní nemocnici ve Vršovicích a ve vojenské nemocnici v Terezíně. Ve svých článcích nebojácně vystupoval za práva českého národa na samostatnost. Jeho jméno je mezi prvními podpisy českých spisovatelů, kulturních a vědeckých pracovníků pod památným poselstvím říšské radě z 30. května 1917. V letech 1918-20 byl Syllaba jako člen Revolučního národního shromáždění jedním z prvních československých poslanců. V parlamentu se zabýval především lékařskými a vysokoškolskými tématy a po demisi vlády roku 1920 se opět plně začal věnovat lékařství.
Dvacátá léta
Profesor Ladislav Syllaba jako přednosta kliniky vytvářel podmínky pro uplatnění nových internistických specializací a pro vědeckou volnost jeho povětšinou mladých spolupracovníků. Ve svém rozsáhlém pojetí kliniky s širokým léčebným a výzkumným spektrem zde zřídil speciální neurologickou ordinaci, kabinet pro rentgenologii a fyzikální terapii, ordinaci pro tuberkulózu a celou řadu specializovaných pracovišť. Syllabova klinika se tak ve dvacátých letech stala významným působištěm pro praxi tuzemských i zahraničních studentů a vyrostla zde celá řada vynikajících odborníků.
Svobodný zednář
Ladislav Syllaba se stal roku 1919 zakládajícím členem Lóže Národ a v roce 1920 se stal jejím Mistrem a řídil ji až do roku 1927. Zároveň byl spoluzakladatelem badatelské lóže Dobrovský a Nejvyšší Rady 33. stupně pro Československo. Také v tomto směru pokračoval v jeho stopách i jeho syn Jiří.
Osobní lékař T. G. M.
Tehdejší prezident Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk si profesora Ladislava Syllabu zvolil pro jeho odbornost za svého lékaře, přičemž se navzájem stali i osobními přáteli. Profesor Syllaba byl dokonce spisovatelem Karlem Čapkem nazván „národním lékařem“.
Závěr života
Věhlasný český lékař vnitřních a nervových chorob, přednosta I. interní kliniky Univerzity Karlovy, publicista a národně demokratický politik, prof. MUDr. Ladislav Syllaba, zemřel 30. prosince 1930 po několikaměsíční nemoci na rozšířený plicní zánět ve věku 62 let.
Epilog
Profesor Ladislav Syllaba byl lékař, jenž působil v mnoha předních českých i světových odborných společnostech. Byl nositelem francouzského řádu Čestné legie, spoluzakladatelem i předsedou Purkyňovy společnosti a spoluzakladatelem časopisu Praktický lékař. Profesor Syllaba byl lékař s cílem vznešeným.
-sj-
