Historie

Vykopat tak rozsáhlou zříceninu, by nebyl až tak velký problém, ale vlastní konzervace a zabezpečení odhaleného zdiva, by byla značně nákladná záležitost.  Jde o to uchovat tuto vzácnou památku = zříceninu tak, aby plně sloužila návštěvníkům. Tento úkol čeká příští generace, které snad budou mít dostatek prostředků, aby se důstojně zhostili takto rozsáhlé operace. Součástí hradního areálu bylo i středověké podhradní městečko Odranec, které je doloženo mnoha písemnostmi. Spodní část opevněného městečka Odrance sice protnula výstavba železnice v roce 1900 a dolní hradbu soustavně ničily opakující se povodně, ale i tak by bylo co objevovat. Podobných komplexů máme v České republice poměrně málo. Zájemce můžeme odkázat na studium jihočeského hradu Příběnice s opevněným podhradním městečkem, kde komplex dotváří ještě protilehlý hrad Příběničky. Tento areál stihl daleko smutnější osud a to ještě za husitských válek, kdy Vítkovci museli tyto hrady na mezní hranici odbourat sami. Ale vraťme se objevovat hrad Starou Dubou, který leží nedaleko posázavského městečka Čerčan.

   Proti osadě Poddubí se nachází zříceniny mohutného hradu Stará Dubá s podhradním městečkem Odrancem. Naproti hradu se rozkládá i obléhací tábor a palebné postavení z roku 1466. Hrad byl založen mocným rodem Benešoviců, mající ve znaku zavinutou střelu a poprvé se po něm píše roku 1283 Ondřej z Dubé, jehož stejnojmenný syn se stal známým lapkou, podobně jako jeho soused Jan Zoul z Ostředka, který vlastnil hrad Čejchanov. Zoul se násilím zmocnil i hradu Dubá, proto musel být hrad v roce 1404 dobýván Zemskou hotovostí. Dubá byla dobyta a navrácena Vaňkovi z Dubé. Po Vaňkově smrti v roce 1416 se zde rychle střídali vlastníci. Hrad patrně nebyl v dobrém stavu, neboť vdova Markéta z Rychenburka raději bydlela v podhradním městečku Odranci. Dubou podstoupila Kuneši Rozkoši z Dubé i s příslušenstvím, po jehož smrti se dostal hrad do majetku Bohuše Kostky z Postupic, který držel i sousední hrad Komorní Hrádek (Veselou). Dá se předpokládat, že hrad byl v té době opraven a důkladně opevněn. Roku 1466 byl hrad Dubá obležen, dobyt a rozbořen vojsky krále Jiřího z Poděbrad. Přestože hrad zanikl, prvá zpráva o „pustém hradu“ je až z roku 1525. Hrad Dubou stihl stejný osud, jako její sousedy: hrad Zlenice, zaniklý (1463/65), Zbořený Kostelec, dobyt a rozbořen roku 1467. Pouze hrad Český Šternberk byl po svém dobytí a rozboření v roce 1467, znovu obnoven a vystavěn po roce 1480. Přestavba trvala minimálně do roku 1520. (Kresebná rekonstrukce – Jan Heřman 2005).

    Srovnáme -li početnou ikonografii hradu Dubá,  zjistíme,  že je značně rozporuplná. Stačí nám porovnat již čtyři existující půdorysy hradu. Prvý plánek od F. A. Hebera z roku 1843 nám mapuje situaci před výstavbou Posázavské železnice. Severní brána podhradního městečka Odrance je ještě celá, zatímco jižní je zachována pouze v základním zdivu, jižní nároží hradby je zakresleno okosené. Taktéž severní otevřená bašta v ohradní zdi je zachována jako úplná. Situace hradu je zakreslena v náznacích. Druhý plánek Antonína Podlahy, kreslený před rokem 1911, je značně schematický a ukazuje situaci s kolejištěm v podhradním městečku Odranci. Hrad téměř nepopisuje. Plán R. Šimáčka z roku 1912, zaměřený pro Sedláčkovy Hrady, díl XV. (1927), je nejpodrobnější a mapuje řadu důležitých detailů, včetně přístupových cest. Jihovýchodní nároží podhradí podemlela velká voda a je u obou autorů zakresleno jako pravoúhlé. Stejná situace je na plánu Tomáše Durdíka z roku 1980, 1999/2000, jehož plán naznačuje současnou situaci jen velmi opatrně, bez jakýchkoliv hypotéz. Ke svým studiím (1999-2000) přidal vedle početné fotodokumentace i fotogrammetrické zaměření vnější fasády branské věže podhradního městečka Odrance. Pokus o  hmotová  rekonstrukci hradu Dubá byl v roce 2005 vytvořen i Janem Heřmanem, který se opíral o dosavadní poznatky a o soubor ikonografie. Stále se čeká na archeologický výzkum, kterým tento „zavřený hrad“ ještě neprošel a v nejbližších letech pravděpodobně ani neprojde.

  Nejstarší známou vedutou hradu je kresba od básníka Karla Hynka Máchy z roku 1835. Částečně kolorovaná kresba zachycuje hrad v pohledu přes řeku Sázavu. Podhradní opevnění je daleko celistvější, ukazují se náznaky cimbuří, branská věž je neporušená a jižní nároží naznačeno jako okosené. Druhá jižní brána není zakreslena. Z hradního vrchu, porostlého lesem, vyčnívají dva výrazné relikty hradních staveb (Durdík 1991). Podobně situovaná kresba od F. A. Hebera, ryl J. Richter, z roku 1843, již zachycuje pouze dva vysoké střepy zdiva hradního jádra, stěna s oknem a severní nároží pravděpodobně podlehly již destrukci. Zároveň ale nemůžeme vyloučit případné zkreslení, či zakrytí vegetací některých konstrukcí, neboť časový úsek mezi vznikem těchto kreseb není tak velký. Dobová litografie z poloviny 19. století nám ukazuje hrad Dubou v pohledu od severu, od řeky. Branská severní věž je neporušená, ohradní zeď se tyčí v plné výši. Jižní brána je v zákrytu hradby, ale na hradním vrchu se rýsují zbytky jižního hradního paláce, které můžeme pozorovat na Máchově kresbě z roku 1835. Z pohledu od jihu, přes řeku Sázavu je kresba Edvarda Herolda (1872), rytá J. Patočkou, která nám zachytila ještě úplnou ohradní zeď městečka Odrance, celou branskou severní věž a neporušené jihovýchodní nároží hradby. Poněkud stylizovaná kresba nás připravila o řadu architektonických detailů, které v dané době mohly být ještě viditelné. Od kresby K. H. Máchy uplynulo 40 let a porosty na hradním návrší značně povyrostly a skryly hradní zříceninu, která na pozdějších vedutách již není viditelná. Hrad Dubou nám nakreslil i vedutista Václav Jansa v roce 1892 pro knihu: Čechy, díl VIII. - Táborsko. V cestopisné knize Posázavím: „Z ladných krajův“ (1894) nám hrad Dubou vyobrazil i malíř Engelmüler. V Sedláčkových Hradech, díl XII. zobrazil branskou severní věž Jindřich Bubeníček (1856-1935) V tomto období kreslil okolní zříceniny (Talmberk, Komorní Hrádek, Zlenice) i Konstantin Bušek (1861- 1938). Hrad se objevuje na prvých pohlednicích, fotografovaných od roku 1898 Josefem Bartlem. Výstavba Posázavské železnice (1901) značně porušila čitelnost podhradního městečka Odrance a zbytek destrukce dokonaly opakující se povodně. Hradba byla na mnohých místech podemleta vodou a zřítila se. Na snímcích, pořízených těsně před výstavbou železnice jsou patrné i zbytky druhé branské věže, která musela ustoupit kolejišti. Ve 20 letech opakovaně hrad fotografoval i František Zuna z Prahy-Vinohrad, který je spíše znám pod značkou (F Z K V).

  Schéma vlastního hradu Dubá bylo značně složité a svým rozsahem odpovídalo výstavbě královských hradů. Předhradí, které se rozkládalo na ploše ostrožny, bylo ohrazeno pouze plotem, či palisádou a jeho hospodářské budovy měly spíše lehčí roubenou konstrukci. Prvé nádvoří hradu, ležící na terase pod vlastním jádrem, bylo přístupné z průjezdní věžovité brány. Šíjový příkop překlenovala dřevěná lávka, na kterou se sklápěl padací most. Hradba prvého nádvoří obíhala až k zadní části hradu. K hradbě se přikládala zástavba hospodářských budov. Cesta obtáčela dlouhou boční frontu a pravotočivě zatáčela k druhé hradní věžovité bráně s padacím mostem. Brána, otevřená dovnitř byla z obou stran lemována boční zástavbou. Do vlastního jádra hradu se muselo vstupovat třetí průjezdní branou, jejíž podobu neznáme, neboť jádro hradu je zavaleno destrukcí. Dubá patří k tzv. „zavřeným hradům“ a výška některých dochovaných budov dosahuje úrovně až druhého patra. Hlavní stavbou druhého nádvoří se stala velká palácová budova a na tomto nádvoří byla i hradní studna. Nejvíce zavalené je třetí nádvoří, které bylo obestavěno vertikálními budovami s velkou věží a hradní kaplí sv. Klimenta. Jižní část jádra zaujal sevřený komplex paláců obklopujících nevelké čtverhranné nádvoří. Toto schéma ukazuje na to, že hrad byl čtyřdílný. Budovy obíhal rozsáhlý parkán, který se připojoval k hradbě podhradního městečka Odrance (Durdík). Městečko bylo průjezdní,  tudíž mělo dvě věžovité brány s portály, s vpadliny pro padací mosty. Zástavba a parcelace byla po obou stranách hlavní ulice, eventuelně tvořila malé náměstíčko.

  Zaniklý sídlištní komplex Stará Dubá patří pro svoji zachovalost a neporušenost k tomu cennému, co nám minulost odkázala. Zároveň se nabízí otázka, kdy tato „informační rezerva zavřeného hradu“ bude odkryta a za jakých podmínek? Doufejme, že se v budoucnu najdou dostatečné prostředky pro její uchování a konzervaci. Posázaví by tak po odlesnění rozsáhlého kopce dostalo další charakteristickou hradní siluetu a turistickou atrakci.


Mgr.Jan Heřman
e.mail- janherman24@seznam.cz

Seznam použité literatury:

Tomáš, Durdík 2003: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Libri Praha

Jan, Heřman 2009 : Z ikonografie Středního Posázaví.  I. díl, Vlašim

D., Menclová 1972: České hrady. Praha 1972/76

Fotogalerie

Toulky Podblanickem a Posázavím - STARÁ DUBÁ

redakce Jiskra

3 fotografie

Historie

Významné události dne 19. září

Životní styl

Dnes má svátek Zita

Spolky

Léto mezi zvířátky.