V davelské monografii z roku 1999 je o něm jen zmínka, přestože většina dobových fotografií této knihy, je právě od něj. Díky badatelské práci pražského fotografa Vojtěcha Pavelčíka, máme dnes ucelené monografie těchto dvou lokálních fotografů. Doufejme, že nezůstane pouze u rozsáhlých internetových stránek http:/vltava.logout.cz/wanner a http:/ vltava.logout.cz/dvorak /. Popřejme autorovi ještě hodně zajímavých knih. Zmíněné fotografy a rozsáhlou ikonografii můžeme najít také na internetových stránkách pod hesly: Antonín Ferdinand Wanner, či Foto Dvořák - Davle. Pavelčíkova kniha: „Krajem soutoku Vltavy se Sázavou“ s podtitulem „ Místa na jih od Prahy na snímcích Josefa Dvořáka“ (vydala MF Praha 2009), zahrnuje Dvořákovy snímky z let 1910- 1950 a je řazena do několika tematických celků. Jedním z celků je i samostatná oblast dolního Posázaví. Při příležitosti vydání knihy byla uspořádána v Davli rozsáhlá výstava a na internetu byly publikovány snímky, které se do publikace nevešly. Milovníky regionu Posázaví odporučujeme i na tento dárek autora, protože rozhodně stojí za zhlédnutí. Při porovnání sbírky snímků pana Pavelčíka s naším archivem snímků okolí soutoku, jsme došli k několika závěrům. Josef Dvořák zpracovával pohlednice jednak studiově v ateliéru, ale jiné si nechával tisknout. Při tisku šlo o série cca 1 000 kusů, ale při ruční výrobě pohlednic jen o pár exemplářů (20- 50 ks). To vysvětluje značně rozsáhlou různorodost motivů a množství záběrů okolních obcí. Josef Dvořák měl přezdívku „pan Skupinka“, protože na svém motocyklu značky B. S. A. objížděl různé kulturní akce, školy, svatby a zdokumentoval nám tak řadu událostí. Vedle své fotografické živnosti provozoval i holičství, několikrát se přestěhoval (Štěchovice, Davle, Praha – Košíře), ale vždy pečlivě dokumentuje život lidu kolem soutoku. Dostával i řadu společenských zakázek (zdokumentovat výstavbu povltavské silnice, stavbu místního vodovodu apod.). Jako bývalý živnostník byl odkázán na finanční podporu svých tří synů. Zemřel v roce 1965 ve svých 81 letech. Pochován je symbolicky na hřbitově sv. Kiliána u Davle. Téměř padesátiletou fotografickou činnost se nám patrně nepodaří úplně zmapovat, protože půjde o stovky, možná i tisíce dobových záběrů. Některé snímky se Vojtěch Pavelčík snažil identifikovat i pomocí internetu a doufejme, že se mu podařilo tyto unikátní snímky zařadit. Pavelčík tak vytvořil svým editorským činem monumentální svazek (288 stran) s velkou historickou a uměleckou hodnotou. Dílo fotografa Josefa Dvořáka (1882- 1965), rodáka z Davle, se tak zařadilo po bok našich předních předválečných fotografů.
K zajímavostem Davle patří i její znak- červený štít se zlatou mísou, na které leží hlava sv. Jana Křtitele, ozářená zlatými paprsky. Tento znak najdeme i na řadě dobových ikonografií v různých obměnách. K stavebním památkám Davle patří i kaple Navštívení P. Marie z roku 1897, kterou provedl zednický polír Jan Kutil, mistr zednický pan Antonín Humhal, pod dohledem Arch. Josefa Bartla. V katastru obce nalezneme při cestách ještě šest křížů, které dotvářejí kolorit zdejší krajiny. Na samotě Sloup najdeme torso zvoničky s letopočtem 1411. Ing. Vojtěch Kryšpín (1897- 1959), světoznámý konstruktér lokomotiv a zakladatel „české lokomotivní školy“ sloužil i jako poradce akademickému malíři Kreibichovi, který se zaměřil na malbu parních lokomotiv, včetně „Posázavského pacifiku“. K davelským usedlíkům patřila i Cyrila Dítětová (1901-1976), která vystudovala nejprve Akademii výtvarných umění v Praze, věnovala se portrétu, či krajinomalbě. Ve svých dílech zachytila okolí Davle, zejména soutok Sázavy s Vltavou. Jeden z jejích obrazů zdobí zasedací síň v Davli. Učitelka a spisovatelka Božena Hofmeisterrová - Dvořáková (1907- 1991), působila jako kronikářka a ve svých kresbách zobrazovala lidovou architekturu z okolí. K současným krajinářům dolního Posázaví patří Miloš Englberrth, malíř amatér, který svojí realistickou tvorbou se zařadil mezi zdejší tvůrce.
Nejstarší pohlednice okolí soutoku jsou z let 1898 /99, postrádáme zde barevné litografie s dlouhou adresou, zatímco černobílých snímků je zde značné množství. Fotografoval zde pražský fotograf E. Velim, štěchovický Antonín Wanner a od roku 1910 davelský fotograf Josef Dvořák. Okolí Davle dokumentoval také „Klub čs. turistů Praha“, pro který pracovala celá řada fotografů. Na souborné výstavě „Posázaví“ v roce 1943 motivy z okolí vystavovali tito malíři: Bohumila Horáčková, Jaromír Jindra, Lucie Klímová, Karel Liebscher (1906), Josef Soukup, Milada Špálová a Josef Vacke (1851). Z tehdejších fotografů region fotografovali: Sklenář, Marek, K. Stangler a J. Lucek. Řada fotografií je signována pouze monogramy, podle tehdejší módy. Žánrovými snímky dolního Posázaví se proslavil i Ota Zouplna v knize „Sázava“ (1965), Ivan a Jiří Doležalovi „Posázaví“ (1982), či Jan Reich svými romanticky laděnými snímky sázavské krajina a památek. Výběr vyšel v knize „Posázaví“ ČTK- Pressfoto, 1988. Do lokality Kruhovka jezdil i malíř Josef Čapek (1887- 1945), který zde čerpal energii a inspiraci ke svým kresbám a malbám. Čapkův malířský rukopis je nezaměnitelný a právem patří k „Evropskému kulturnímu dědictví“. Davelské nádraží si neumíme představit bez spojení s legendárním výpravčím Miroslavem Skořepou. Amatérsky se věnoval fotografování, malování a jeho koníčkem byla historie „Posázavského pacifiku“. Pamětníci si připomenou jeho tematické výstavy, instalované přímo v nádražní budově (Berka). Ze současné produkce bych vyzvedl ledečského fotografa Františka Plevu- „Sázava- milovaná“, Pelhřimov 2006. Milovníci ikonografie dolního Posázaví najdou rozsáhlé série fotografií na internetových stránkách včetně nových leteckých snímků okolí soutoku. Většina snímků je bohužel anonymních, proto připomínáme pouze série Martina Gojdy, či plošné letecké snímkování JAS AIR s.r.o., které zdejší krajinu zdokumentovalo kolem roku 1990. Snímky z této oblasti najdeme i v knize M. Gojdy : “Archeologie krajiny“ Academia 2000 nebo v již citované rozsáhlé publikaci „Sázava- milovaná“ (2006). Milovníky dvacátých a třicátých let odporučuji na internetové stránky fotografa Vojtěcha Pavelčíka, či na jeho knihu: Krajem soutoku Vltavy se Sázavou. S jeho články a knihy rozhodně stojí za to, se seznámit.
Výběr z literatury:
Pavelčík, V. 2009: Krajem soutoku Vltavy se Sázavou. MF Praha
Heřman, J. 2012: Z ikonografie dolního Posázaví. II. díl (v tisku)
Vančura, K. 1999: Davle u Prahy. Obecní úřad Davle
