Postup za naším snem začal vítězstvím okrskové soutěže 14. května 2016 v Divišově. Následně 4. června 2016 se konalo okresní kolo hasičského sportu ve Vlašimi v areálu Na Lukách. V jeden den soutěžilo 13 družstev žen a 12 družstev mužů v disciplínách 100 m překážek, štafeta 4 x 100 m a požární útok. Na závěr tohoto slunečného dne se nám podařilo vystoupat na stupínek nejvyšší, jenž nám zajistil postup na Krajskou soutěž.
Ve dnech 18. - 19. června 2016 se ve stejném vlašimském areálu konalo Krajské kolo hasičského sportu, kde už soutěžila nejen sportovní družstva žen a mužů ze středočeského kraje, ale i družstva HZS jednotek. V sobotu od brzkého rána probíhala prezentace jednotlivých družstev a vlastní soutěž byla zahájena kolem 9 h disciplínou 100 m překážek mužů, kde každý závodník měl dva pokusy. Poté následovaly rozběhy žen a v obou kategoriích bylo k vidění několik velmi pěkných výkonů s krásnými časy. Našim mužům se zadařilo, po 100 m překážek se pohybovali na průběžném prvním místě. Náš Jan Kuneš nejen že vyhrál 1. místo v jednotlivcích, ale následně se stal i absolutním vítězem v této kategorii společně s muži z HZS.
Odpoledne kolem 15 hodiny po přestavění dráhy se rozběhly první štafety 4 x 100 m mužů a v pozdním odpoledni sportovní den zakončily štafety žen. Naše první štafeta doběhla s krásným časem 60,08, což by byl nejlepší čas toho dne, ovšem díky rozpojenému spoji na třetím úseku byl tento pokus hodnocen jako neplatný. Naše druhá čtveřice závodníků svoji štafetu zaběhla se slušným časem 63,20, a tak se muži po dvou disciplínách dělili o průběžné 2. a 3. místo.
Nedělní ráno bylo zahájeno vyhlášením nejlepších závodníků a závodnic na 100 m překážek a štafety 4 x 100 m a po 9 hodině se rozběhly již první útoky. Byla připravena tři soutěžní plata, takže jednotlivá družstva prováděla celkem dva pokusy požárního útoku vždy v pořadí muži SDH, muži HZS a ženy SDH.
Rozhodující disciplínou pro nás tak zůstal opět požární útok, který mohl řádně zamíchat celkovým pořadím. Prvním pokusem jsme zaběhli čas 28,32 s, s čímž jsme moc spokojeni nebyli. Věděli jsme, že kluci mají ještě pár vteřin rezervy a tak se plně soustředili na druhý pokus. Ten následně rozběhli s plným nasazením, a jelikož vše klaplo, jak mělo, druhý čas byl neskutečných 25,58 s a stal se nejlepším časem útoku. Dalovům zajistil celkové 2. místo, tudíž postup na MČR v Brně společně s SDH Líchovy z Příbramska.
Ve dnech 27. – 28. srpna 2016 se v Brně v areálu VUT za krásného teplého počasí konalo 63. mistrovství ČR v požárním sportu, kde se zúčastnilo 17 družstev mužů SDH, 15 družstev žen a 17 družstev mužů HZS. My jsme na tento vysněný víkend vyrazili Avií již ve čtvrtek 26. srpna 2016, abychom celý pátek měli volný na naši přípravu. Vyrazili jsme v sestavě Martin Zeman (vedoucí družstva), Miroslav Pekárek, Martin Štěpánek, Matouš Paszyc, Vojtěch Vondrák, David Nesvorný, Jan Tichý, Miroslav Štěpánek (SDH Tomice), Jan Kuneš (SDH Všechlapy), Miloš Ježek (SDH Ouběnice), Pavel Střelka a Jan Pavlík (SDH Střezimíř).
Páteční den byl ve znamení tréninků, prezence a příprav. Pro nás to ale byl hlavně den zranění a řešení problémů se změnou sestavy. Když nám náš nejrychlejší závodník Jan Kuneš oznámil, že si naštípl dva obratle a nemůže běžet, věděli jsme, že nám nastávají velké komplikace. Vojtu Valoška jsme měli zraněného už z domova. Museli jsme tedy povolat další kamarády z okolních sborů na výpomoc. Aby té smůly nebylo málo, díky dalšímu zranění Vojty Vondráka na pátečním tréninku 100 m překážek, jsme museli kompletně překopat i štafety, což se projevilo na našich výsledcích.
V sobotu ráno se začalo běhat 100 m překážek, kde se nám moc nedařilo. Po skončení se muži pohybovali na průběžném 10. místě ze 17 družstev. Odpolední první štafeta měla menší zdržení na čtvrtém úseku se spadlým hasičským přístrojem, a proto doběhla s časem 79,26 s. Ta druhá bohužel získala neplatný pokus po technických problémech na třetím úseku. Po dvou disciplínách jsme tedy obsadili průběžné 13. místo. Po tomto dni byla nálada v týmu hodně špatná. Závod doprovázela dvě zranění, ale i přesto jsme se snažili koncentrovat na nedělní požární útoky. Věděli jsme už předem, že ty první dvě disciplíny budou pro nás těžké a že nemůžeme bojovat s atlety, kteří dávají „šestnáctkové časy“ na 100 m překážek. Naší doménou jsou požární útoky a na vítězství právě v této disciplíně jsme se celý rok připravovali.
V neděli ráno nám počasí připravilo velkého soupeře v podobě foukajícího protivětru a slunce svítícího přímo do očí závodníků. Výkony jednotlivých družstev tak nebyly nijak zázračné. Naši muži na první pokus předvedli útok s časem 33,95 s, což nám moc neřešilo. Sedli jsme si s chlapy rychle na videozáznamy z našeho rozběhu a rozebrali hlavní chyby, kterých bylo třeba se vyvarovat. Musím podotknout, že naši muži mají jednu úžasnou vlastnost, a to když se jim řekne, kde byla chyba, oni ji po druhé neudělají. Alespoň tak to letos fungovalo na všech postupových soutěžích. A tak ten druhý pokus výrazně zlepšili a čas 27, 19 s je o dvě setiny posunul na první příčku v požárním útoku. Musím říct, že to byly nervy do poslední chvíle, neboť běželo ještě dalších pět družstev, která mohla ještě náš čas překonat. Tento okamžik jsme již zažili při naší první účasti na MČR v Uherském Hradišti v roce 2012, kde jsme po celou dobu vedli a poslední 34. útok SDH Lhenice náš čas tehdy překonal o čtyři setiny. Celkově jsme tedy obsadili slušné 8. místo a domů dovezli zlaté medaile a obrovský skleněný putovní pohár za nejlepší požárním útok v ČR.
Po návratu na nás doma v Dalovech čekali s bouřlivým potleskem nejen fanoušci, kteří nás podporovali celý víkend z tribuny, ale také místní Dalováci a společně si všichni užívali ten pocit z nádherného vítězství. Přijeli jsme unavení, ale šťastní a naplnění svým snem, pro který jsme celou dobu žili. Vždyť dokázali obrovský kus práce od chvíle, kdy běhali na šikmé travnaté louce 100 m překážek, překážky na půdě kravína a požární útoky na neposekané louce. Trénovali poctivě třikrát týdně, aby všem dokázali, že na to opravdu mají. Rád bych jim touto cestou poděkoval za jejich obětavou práci, za profesionální přístup a za maximální nasazení, které tomu po několik let věnovali. Jsem hrdý na to, že jsem dalovským hasičem a šťastný za to, že jsem byl součástí tohoto hvězdného týmu. Chci poděkovat i ostatním zúčastněným klukům z jiných SDH, kteří za nás soutěžili a pomohli nám k tomuto snu dojít. Obrovské poděkování patří také Městysu Divišov v čele se starostou Zdeňkem Pekárkem, který nám byl vždy oporou a pomohl nám jak finančně, tak morálně. Děkuji také Okresnímu sdružení v Benešově v čele s Danou Vilímkovou za finanční podporu našeho sboru. Ten největší DÍK patří našim fanouškům, kteří nám fandili a to jak doma na dálku, tak hlavně na tribuně přímo při závodě. Není většího motoru k úspěchu než řvoucí fanoušci ženoucí nás k vysněnému cíli.
Martin Zeman, starosta SDH
