* Jsi velmi mladá, chodíš do 8. třídy základní školy, jak a v kolika letech jsi se k psaní dostala?
„Začátky si už příliš nepamatuji. Svůj úplně první příběh „O pneumatice“ jsem napsala asi v pěti letech. Začalo to tím, že jsem si kreslila a pak mě napadlo si k obrázkům napsat i příběh. Od té doby jsem v psaní pokračovala a už mě to nepustilo.“ (pozn. redakce: Již ve 3 letech začala číst první slova.)
* V pěti letech? To je více než obdivuhodné. Zaměřuješ se na žánr fantasy, bylo tomu tak od počátku?
„Nebylo, zpočátku jsem většinou psala příběhy o dětech. Fantasy jsem začala psát až mnohem později. V současné době píšu většinou příběhy z prostředí moderního fantasy.“
* Můžeš čtenářům přiblížit svoji tvorbu?
„Většinou jsou hlavními postavami dívky v mém věku. Do života postav se pak vmíchá nějaká nadpřirozená zápletka. Věnuji se ale i tvorbě fanfiction a mám rozpracováno i pár realistických příběhů. Svou první knihu „Nelly- Nezapomenutelná Kläer“ jsem napsala v jedenácti letech. Druhá moje knížka se jmenuje „Duše existence“ a vyšla na podzim loňského roku.“
* Kde bereš inspiraci a kdo je tvým literárním vzorem?
„Inspiraci beru všude kolem mě. Dá se totiž brát úplně ze všeho, každé slovo, které kdosi vysloví, každý výraz, pohled, zážitek v životě může někdy sehrát důležitou roli v příběhu. Inspiraci mi dodává také třeba hudba, náhodný obrázek... Inspirovat se dá opravdu čímkoli. Z řad spisovatelů je mým velkým vzorem třiadvacetiletá Michaela Burdová (pozn. redakce: Křišťály moci…) a Tereza Matoušková (pozn. redakce: Hladová přání...).“
* Jsi mladá, nadějná spisovatelka, zúčastňuješ se literárních soutěží?
„Po pravdě se soutěží příliš nezúčastňuji, jelikož většinou nejsem schopna napsat příběh na nějaké téma, jak to obvykle bývá. Pár menších soutěží tu ale bylo a několik jsem jich vyhrála.“
* Rodiče jsou na tebe jistě právem hrdí. Jaké jsou na tvoji tvorbu ohlasy ve škole od učitelů a spolužáků?
„Těší mě každá pochvala, každá má pro mě velkou cenu. Je to jako doping, který mě žene dál. Asi nedokážu určit, od koho mě potěšila nejvíc. Ve škole příliš ohlasů nemám, vlastně ani přesně nevím, kolik lidí či mých spolužáků mé knihy četlo. Při předávání cen za úspěchy žáků jsem ve škole obdržela ocenění za tvůrčí činnost.“
* Na čem pracuješ nyní?
„Nedávno jsem dokončila třetí příběh a momentálně jej upravuji. Jedná se o první spis mých „Ledových spisů“, příběhů z ledového podmořského světa Vál. Druhý spis už mám také rozpracovaný. Mimo to se věnuji příběhu „Ozvěny minulosti“, který je psán kolektivem autorů, který jsem dala dohromady pomocí mého projektu Duše pisálka.“
* O jaký projekt se jedná?
„Jde o projekt, který sjednocuje tvorbu mladých autorů do sborníků. Začátkem května chystám třetí ročník, zaměřený tentokrát na poezii, kterou mám také velmi ráda.“
* Navštěvuješ základní školu a jistě máš spoustu povinností s tím spojených. Kolik času věnuješ psaní?
„Snažím se psát každý den, ale každý, kdo píše má někdy takový ten blok, kdy ze sebe nedostane ani řádku. Nebo ano, ale když je něco psáno z nutnosti a bez vášně, za moc to nestojí.“
* Jsi velmi vytížená – škola, psaní, projekty…. máš vůbec ještě čas na kamarády či jiné koníčky?
„Mimo psaní vlastních děl se věnuji i překladům, překládám anglické povídky do češtiny. Pro Fragment píšu recenze knih. Hraju na flétnu a na kytaru. Ale i přesto, jako každá mladá holka mám čas si vyjít s kamarády ven.“
* Příští rok se budeš rozhodovat o své další budoucnosti. Jaké máš plány a na jakou střední školu by ses ráda dostala?
„Mám v úmyslu studovat gymnázium a věnovat se literatuře a jazykům. Plánů je hodně. Až dopíšu druhý spis, chci na chvíli odbočit od všeho fantasy, akce a napětí a vrátit se k příběhu, který jsem kdysi z neznámých důvodů přestala psát. Vypráví o citovém vztahu mladé ženy a fenky, které svede osud dohromady a změní jejich životy. Každopádně se chci i nadále věnovat psaní.“
Přeji ti mnoho úspěchů do budoucna, jak v osobním životě, tak na poli literárním. Děkuji za rozhovor a za příjemně strávený čas.
Lenka Šebestová
