Na začátku přednášky pan Vízner detailně osvětlil, z jakých zdrojů vychází historikové či archeologové při pátrání po již neexistujících místech, patří mezi ně nejen knihy, archivní prameny, zápisy v katastrech, internetové zdroje, ale také vojenské, historické nebo současné mapy a pochopitelně také terénní výzkum. Jistě si mnohý čtenář vzpomene, že na mapě viděl napsáno místo „Na Zámku“, „Tvrziště“ nebo „Pod Hradem“ a přitom nikde nebyl patrný žádný zámek, tvrz nebo hrad. Tato označení velmi často ukazují na již neexistující stavby nebo celá sídla.
Na příkladu zcela zaniklé zemanské Turyňské tvrze demonstroval postupný způsob hledání v pramenech až po archeologický výzkum, přesné zaměření v krajině, určení vzniku a zániku panského sídla až po současnou demonstrativní kresbu, jak mohlo nalezené místo vypadat. Při kreslení míst se vychází ze známých kreseb, iluminací v knihách nebo zachovalých staveb, samozřejmě jedná se pouze o fikci s velkou představivostí kreslíře, ale vycházející ze znalosti historie.
Provedené archeologické mikrosondy objasnili archeologům mnohé, například nález hřebíku, který se používal v určitém období na doškových střechách, pomohl při dataci vzniku zaniklé vsi. Objevení zhroucené keramické pece na celý její vypalovaný obsah, asi rozčílil dávného hrnčíře, že všechno jeho zboží přišlo vniveč, ale srdce historika zaplesalo, protože typ a zdobení keramiky pomohlo opět k lepšímu stanovení dat vzniku či zániku místa.
Pan Vízner povyprávěl o zaniklých vsích Lhota, Drahovice, Turyň, Božešice či Podnávce. U obce Podnávce se zmínil, že jedním z komorníků Karla IV. byl šlechtic z rodu Podnávců, a proto je možné, že pocházel právě z této zaniklé vsi. Zmínil také velký význam Týneckého hradu a obou románských kostelů v Poříčí nad Sázavou.
Dozvěděli jsme se také mnohé o těžbě zlata v jílovských dolech, o způsobech hlubinné i povrchové těžby, zlatonosných mlýnech a souvisejících službách pro doly, které zabezpečovali občané přilehlých vesnic, takže například jak se vyráběla kolomaz v kolomazných pecích a o nálezech těchto pecí ve zkoumané oblasti.
Diváky zajímal způsob zániku obcí, sídla nezanikala jen po nějaké velké katastrofě typu masivního požáru nebo nemoci, ale byla ničena v průběhu třicetileté války, vylidněním oblasti, zavřením místa těžby a i z jiných důvodů.
Přednášející pozval všechny na novou výstavu „Zlatá horečka na Třemošnici“, která právě probíhá v Regionálním muzeu v Jílovém u Prahy a na vycházku „ Za zlatokopy na Třemošnici“, která se koná 21. března. Více informací se dozvíte na www.muzeumjilove.cz
Další z vlastivědná přednáška se bude konat v průběhu března a budeme o ní jistě opět informovat na stránkách Jiskry.
-mav-
