Koryto řeky prošlo největšími úpravami od roku 1960, kdy proběhla regulace jejího toku. Stavbaři změnili Blanici pomalu k nepoznání počínaje Znosimskou bránou, přes park až k čističce odpadních vod. Investice do řeky Blanice a jejího okolí přišly na více než osmdesát miliónů korun.
Řeka prošla opravdu výraznou obměnou, kdy bylo vyčištěno dno, zpřírodněno nejbližší okolí řeky a zpřístupnění obyvatelům. Na řece protékající Vlašimí, byly také budovány prvky protipovodňových opatření, které by měly město ochránit před stoletou vodou. A právě, když se práce blížily do zdárného konce, přišla červnová povodeň, která zanechala na stavbě určité škody. „Vzhledem k tomu, že kulminační průtok Blanice byl na úrovni dvouset až třísetleté vody, tak si ještě nedokončená stavba poradila s povodní dobře. Bylo potřeba opravit některé její části a obnovit výsadbu stromů,“ říká Pavel Pešout, předseda ČSOP Vlašim.
Kromě protipovodňových opatření na souši, bylo hlavním úkolem stavby zvýšit i průtočnou kapacitu řeky, což je při povodních nezbytné. „Pro tento úkol bylo potřeba odtěžit značné objemy zeminy z břehů. Koryto Blanice bylo nově vytvarováno a daleko lépe a přírodnějším způsobem, na rozdíl od dřívější regulace,“ upozorňuje na změny Pešout.
Takto vypadalo koryto Blanice ještě před zahájením prácí. (foto: Tomáš Just)
Při přebudování vodního toku ve Vlašimi také vznikly čtyři rybí přechody. „Řeka se tímto krokem stala prostupnou pro migraci ryb a dalších vodních živočichů,“ je spokojen zástupce ochránců přírody Pavel Pešout. Dalším krokem bylo nahrazení současné vegetace stromů podél vody za nové dřeviny domácích druhů. Ekologicky nekvalitní a i méně bezpečný vegetační doprovod, tvořený převážně topolovými kultivary byl nahrazen lepšími domácími dřevinami.
„Na úpravu řeky ve Vlašimi můžeme být náležitě pyšní. Přestože v Německu a dalších zemích patří intravilánové revitalizace k velmi častým vodohospodářským stavbám, v České republice je úprava Blanice zatím bohužel ojedinělým příkladem,“ upozorňuje Pešout, který zároveň zve občany na procházku podél řeky, odkud mohou lidé spatřit historické části města, které byly doposud skryté.
A jak se na celé stavbě vůbec podílelo město, jsme se zeptali starosty Luďka Jeništy. „Město se na celém projektu podílelo nejen v dobách jeho přípravy, kde předkládalo a prosazovalo své požadavky a priority, ale například i v rámci územního plánu, pozemkově a zejména legislativně prostřednictvím odborů – investičního, stavebního, životního prostředí apod. Spolupráce s Povodím Vltavy, dodavatelskou firmou a dalšími orgány probíhala velmi dobře, pravidelně jsme se účastnili kontrolních dnů a řešili problémy, které podobná stavba přináší“ uvedl Jeništa k účasti města na stavbě, jež se rozhodně musí líbit. „Projekt se mi velmi líbí a úžasně zapadá do nedávno zrekonstruovaného historického centra. Řeka a její okolí nám to dosud trochu kazila. Jsem tedy rád, že se projekt povedl a záměr nového vzhledu, využitelnosti a ochrany historického centra byl úspěšně završen. Velkou devizou jsou právě protipovodňová opatření, která do budoucna hodně pomohou k ochraně majetku,“ vyjádřil velkou spokojenost Jeništa.
