Sbor Spasitele byl v Netvořicích postaven v průběhu roku 1937 a byl výsledkem mohutné dobrovolné práce a darů členů církve i dalších obyvatel Netvořic a okolních vesnic. Finanční prostředky byly ze sbírek členů církve a věřících a daru 15 tis. korun od Spolku rodáků z Netvořic a okolí. Potřebný materiál na výstavbu si opatřila rada starších církve sama a zdarma jej na stavbu dovezli členové církve.
Na samotnou výstavbu kostela postačily čtyři měsíce – 25. dubna 1937 byla stavba zahájena a téhož roku 28. září byla otevřena slavnostní bohoslužbou. Autorem projektu byl architekt L. Čapek z Prahy, stavitelem A. Budil z Krhanic. Sbor byl vybaven cennou uměleckou výzdobou. Autorem obrazu Krista kráčejícího s učedníky v obilném lánu s názvem „Šli za ním“, umístěném v čele sboru, byl malíř F. Pojkar z Jeníšovic, na oltář zhotovil plastiku „Utišení bouře“ sochař Kotyza. Spolek rodáků z Netvořic pořídil pro sbor dva zvony se jmény Jiří z Poděbrad a Prokop Veliký, které poprvé zazněly při úmrtí prezidenta T. G. Masaryka 14. září 1937. Zvon Jiří z Poděbrad byl z věže sejmut a odvezen v době válečné.
I dnes je o kostel dobře pečováno a je udržován v dobrém stavu především z darů věřících, příspěvků od obce Netvořice, které záleží na stavu významných staveb v Netvořicích, a prostředků od pražské diecéze Československé církve husitské. Řada potomků dárců a pomocníků při stavbě kostela patří i dnes mezi členy církve a snaží se svému kostelu pomáhat. Největší zásluhu však o jeho udržování a správu má sestra farářka Marie Tichá, která zde i v Neveklově působí obětavě téměř 52 let od 1. ledna 1962. Bohoslužby v Netvořicích se konají každou první a třetí neděli v měsíci od 9 hodin.
Libuše Benešová
