Dva ze tří použitých materiálů pro povrch nástupišť včetně prvního jsou při vlhkém mrazu tak kluzké, že spadnout jejich vinou pod přijíždějící vlak nemusí být vůbec náhodou. Třetí typ betonového dláždění, použitý ve středním pásu nástupišť, je pak dobrý pro srovnání – tak drsný povrch měl být navržen všude a zejména na krajích u kolejí, kde i jen samotný pád do kolejiště bez přijíždějícího vlaku může přivodit velké zranění. To by ovšem páni projektanti museli mít vztah k realitě a citlivost k materiálu. Bývalý státní ústav SUDOP ovšem nepracuje pro železnici, jak známo, v příliš konkurenčním prostředí, tak se nemusí snažit. Kluzké jsou za mrazu bohužel i střední plochy schodišť do podchodu, tam je opravdu nutné se držet zábradlí.
S podobným problémem se setkáme na některých přechodech pro chodce, kde je pro bílé pásy použita za vlhka značně kluzká hmota. Stačí srovnat povrch okolního asfaltu, na kterém jen tak neuklouznete. Zatímco na nádraží nemá cestující příliš na vybranou, zde je prevence úrazu jednoduchá – přecházet zásadně mimo přechody! Mnohé opatrné staré babičky to vědí a činí tak. Proto nepřekvapí, že prvý letošní zimní úraz, o kterém jsem slyšel, se týkal mladé ženy.
A poslední hřích rádoby odborníků na mráz a sníh se týká solení. Když je vlhko bez sněhu a na chodnících ledovka, se solí se většinou nesetkáte. Za to, když začne sněžit, tak se s ní doslova roztrhne pytel. Naivní a leniví správci chodníků si myslí, že se chemie za ně postará o úklid a oni se budou celý den hřát v teplíčku. Výsledek všichni známe – břečka a boty zničené solnými roztoky. Chemik Ing. Jaroš k tomu příznačně říká: Kdybychom chtěli, aby sůl sníh opravdu rozpustila, museli bychom ji sypat tolik, že by nás to brzy začalo finančně mrzet, o přírodě a obuvi nemluvě. Sůl je určena pouze na rozrušení náledí nebo jako prevence proti němu. Jakmile začne sněžit, je třeba přestat solit, udusaný tvrdý sníh není nebezpečný, ani nepříjemný či kluzký jako solná břečka. To se týká nejen chodníků. I pro auta je břečka nebezpečnější než uježděný sníh, na něm také lépe působí štěrkový posyp, který se v břečce z poloviny ztrácí.
-t-