Kniha si všímá nejen kostelů, které byly rozbořeny v nedávné době, zejména mezi lety 1948 - 1990, ale také kostelů, které zanikly i po tomto roce a zejména i kostelů, jež zanikly během historického vývoje před tím v dobách, kdy o nich můžeme najít různé kronikářské záznamy nebo půdorys jejich základů při archeologickém průzkumu jednotlivých lokalit. Z kostelů a klášterů zaniklých zejména v době husitských válek se dochovalo z mnohých staveb i zdivo. Z pozdějších dob se ze sakrálních staveb mohla dochovat i větší část, hlavně pokud byla odsvěcená sakrální stavba využívána ke světským účelům. Čtenáře knihy překvapí, jak veliké množství kostelů zanikalo v teritoriích českých okresních měst zejména během třicetileté války nebo i po ní a hlavně pak za josefínských reforem i v 19. století či později. V oblastech těžby nerostných surovin (zejména povrchové) a s odsunutým německým obyvatelstvem po ukončení 2. světové války a také hlavně mezi lety 1948 – 1990 i v dalších oblastech českého vnitrozemí byla pak tato činnost jakoby hojněji završována nejen ve městech, ale i na českém venkově i proti vůli tehdy již poměrně teritoriálně rozvinuté a po odborné stránce dobře připravené památkové péči. Ta nemohla ochránit mnohé kostely, které připadaly příliš všední před definitivní zkázou, ačkoliv např. kostely objevené při archeologických výzkumech ochraňovala velmi dobře. Tak s podporou tehdejší státní moci mizely nahlas a později ještě z jisté setrvačnosti potichu zmizely mnohé stavby, které mohly stát dodnes a na jejichž místě jsou dnes stavební proluky nebo upravené parky a louky.
Proces zanikání kostelů se nevyhnul ani Podblanicku. Ve městě Benešově zanikly celkem dva kostely. Známější z nich kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl klášterním kostelem minoritského kláštera, který ve městě založil kolem roku 1246 probošt vyšehradské kapituly Tobiáš z Benešova. V květnu 1420 ho vypálili husité a přes pokusy minoritů o obnovu v 2. polovině 17. a 1. polovině 18. století se ho nepodařilo obnovit. Druhý kostel sv. Alžběty byl od 13. století špitálním kostelem města Benešova. Kostelík byl zrušen v průběhu josefínských reforem. V roce 1796 byl prodán Josefu Váňovi, který jej přestavěl na hospodu. Fotografie budovy bývalé hospody z doby, kdy byla v roce 1965 bourána je uveřejněna v knize na s. 19 na obrázku se špatnou popiskou. Na místě gotického kostela v Dolních Kralovicích stávala sakrální stavba již na přelomu 11. a 12. století. Zrušen byl v roce 1976, čímž definitivně zaniklo město Dolní Kralovice při stavbě přehrady na Želivce. V Louňovicích pod Blaníkem existoval klášter premonstrátek v roce 1145. Ty sem přišly podle kronikáře Jarlocha společně s blahoslaveným Gotšalkem. Dne 23. 8. 1420 byl klášter vypálen husity. V Sázavě se můžeme setkat u bývalého benediktinského kláštera (zal. 1032) setkat s půdorysem původního kostela sv. Prokopa, který byl objevem při archeologickém průzkumu v letech 1977 a 1978. Ve Staré Dubé vznikl hrad ve 2. polovině 13. století s městečkem Odrancem, které vzniklo v jeho podhradí. Hrad i městečko měli podle autora knihy využívat kaple sv. Klimenta, která spolu s nimi zanikla po dobytí hradu Jiřím z Poděbrad v roce 1467. Ve Vrcholových Janovicích se nachází katolická fara, která byla přestavěna z kostelíku sv. Maří Magdalény v roce 1788.
Z oblasti mimo samotný okres Benešov můžeme připomenout Ostrov u Davle, kde existoval na ostrově sv. Kiliána na soutoku Sázavy a Vltavy benediktinský klášter. Byl založen v roce 999. Nacházel se zde klášterní kostel sv. Jana Křtitele. Klášter těžce poškodili husité. Definitivně zanikl po povodni v roce 1529. Benediktini přenesli své proboštství po útoku Pražanů v roce 1517 do Svatého Jana pod Skalou. V Jílovém u Prahy se připomíná zrušený kostel Panny Marie Loretánské ze začátku 17. století. V Ratajích nad Sázavou byly před zámkem v roce 1937 nalezeny zbytky kostela sv. Mikuláše ze 14. století, který zanikl nejpozději kolem roku 1800. Kamýk nad Vltavou se mohl nacházet zaniklý kostel ze 14. století související s historií zdejšího hradiště a kostel sv. Petra ze 13. století přeměněný po požáru 1775 na dům ranhojiče Hampla. Velmi smutný osud potkal poutní kostelík sv. Marka vybudovaný katolickým šlechtice Ladislavem II. Popelem z Lobkovic na samotě Poušť sv. Marka u Vysokého Chlumce v roce 1549. V roce 1788 byla stavba prodána v dražbě a přeměněna na myslivnu, která je dnes opuštěná a zdevastovaná.
Václav Bartůšek
