JISKRA: Oprava františkánského kláštera je mimořádným činem, na který se Benešov po koupi piaristické koleje teprve chystá. Kdo ji podnítil a jak těžké bylo získat dotaci na ni?
JANA ZELENKOVÁ: Koupi kláštera podnítil spolek „Za záchranu kláštera sv. Františka z Assisi ve Voticích“. Jeho rekonstrukci již zajišťovalo Město Votice. Dotační žádosti připravovala inženýrka Lucie Krubnerová, projekt vznikal v ateliéru Design4function s.r.o. V roce 2012 město Votice odkoupilo tři křídla bývalého kláštera od Provincie bratří františkánů v Praze, čtvrté bylo převedeno bezúplatně na votickou Římskokatolickou farnost (přiléhá ke kostelu a je z něj jediný přístup k varhanům).
V roce 2014 podaná žádost o poskytnutí dotace na projekt „Votický klášter ožívá!“ byla úspěšná. Městu byla přislíbena částka ve výši 35 milionů 750 tisíc korun, celkově byla akce vyčíslena na 42 milionů 59 tisíc korun. Cílem tohoto projektu byla kompletní rekonstrukce stávající kulturní památky – jižního a východního křídla – celkem 7750 metrů krychlových obestavěného prostoru: bourací práce, výměna a doplnění krovu, jeho ošetření (napadení dřevokaznými houbami), kompletní výměna střešní krytiny, vybourání a obnova dveřních a okenních výplní, dodatečně zazděných otvorů, betonových podlah, vybourání nevyhovujících nášlapných vrstev atd., vybudování bezbariérového přístupu a výtahu, zajištění hydroizolace, nová fasáda, vytvoření nových povrchů stěn a stropů, vybudování sociálního zázemí, kompletní výměna všech rozvodů a venkovní úpravy. Na třetí klášterní křídlo žádá město o dotaci z norských fondů.
V roce 2017 Město Votice využilo možnosti získání dotace z Evropské unie (výzvy č. 38 IROP) pro vytvoření tzv. komunitního centra – prostoru pro setkávání místních obyvatel a poskytovatelů sociálních služeb na Voticku v rámci západního křídla kláštera sv. Františka z Assisi. Předmětem projektu bylo vybudování komunitního centra mikroregionu Voticko, které pokrývá celé území obce s rozšířenou působností Votice (12 353 obyvatel). Komunitní centrum je budováno rekonstrukcí části západního křídla kláštera sv. Františka z Assisi a částečně jde také o revitalizaci rajského dvora. Centrum má poskytovat registrované sociální služby (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, odborné sociální poradenství) a zájmové aktivity poptávané v regionu.
Dokončení projektu bylo plánováno na léto roku 2018, od podzimu již mohlo sloužit široké veřejnosti. Do přízemních prostor byl plánovaný přesun fungující občanské poradny a poskytování dalších bezplatných služeb sociálního charakteru. Mimo to zde vznikají prostory pro místní obyvatele – např. rekonstrukcí rajského dvora prostor pro setkávání, divadla, letí kino, koncerty apod. Předpokládaná dotace činí 8 834 553 Kč včetně DPH. Podpora byla kryta v rámci uznatelných nákladů akce z 85 % dotací z Evropského fondu pro regionální rozvoj, z 5 % prostředky ze státního rozpočtu. Ostatní náklady byly hrazeny z rozpočtu Města Votice.
JISKRA: Ve veřejné diskusi se oprávněně ozývají požadavky na realistické zachycení problémů totality v muzeích. Samotného kláštera se také silně dotkla totalitní historie (StB, vyhnání mnichů, zrušení knihovny ad.). Ve vašem muzeu máte příkladně dokumentovánu tématiku kolektivizace zemědělství v expozici „Ve jménu šťastných zítřků! – Kolektivizace na Voticku“. Jak jste k ní dospěli?
JANA ZELENKOVÁ: Do 50. let 20. století bylo Voticko zemědělským krajem s řídkým osídlením (kolem 42 obyvatel na km2). Okres Votice patřil k těm nejvíce postiženým represemi spáchanými na soukromě hospodařících zemědělcích. Seznamy postižených nejsou úplné, ale i tak je známo 192 osob, které byly odsouzeny buď k trestu odnětí svobody, případně jim byl zabaven majetek a vystaven vystěhovací výměr s vysloveným zákazem pobytu v rodné obci nebo v okrese, případně v okresech přilehlých – Tábor, Sedlčany, Milevsko apod.
Do votického kláštera byli v té době sváženi zemědělci, kteří odmítali vzdát se půdy, na které hospodařili předchozí generace a vstoupit do družstev. Zde byli dle výpovědí svědků podrobováni výslechům, které byly spojeny s mučením. Jeden z vyslýchaných na následky výslechu zemřel, další byl utýrán v Leopoldově. Dopady na rodiny odsouzených byly nepředstavitelné a táhly se s nimi další desítky let.
Knižní fond františkánské knihovny byl po vyhnání mnichů několik měsíců volně přístupný na chodbě. V listopadu 1950 byl převezen do Národní knihovny v Praze. Část fondu byla františkánům vrácena v restitucích. V současné době je do expozice zapůjčeno devět knih, které byly majetkem votického kláštera. Mezi nimi je i první česky tištěná bible z Melantrichovy tiskárny, známá jako “melantriška“. Provincie bratří františkánů v Praze uvažuje o navrácení knih do votického kláštera.
Byla to doba, která by neměla být zapomenuta. Proto naše expozice…
JISKRA: S historií kláštera souvisí i hřbitov s Božím hrobem. Po sametové revoluci mu začala být věnována velká pozornost, byly v jeho blízkosti na počest posledních čtyř františkánů unesených z kláštera totalitní mocí zasazeny čtyři lípy. Kdo nyní inicioval jeho opravu Božího hrobu?
JANA ZELENKOVÁ: Boží hrob byl až do letošního roku majetkem církve, letos byla stavba bezúplatně převedena Arcibiskupstvím pražským do majetku města Votice. Současná oprava je jím financována, opraven je i plot (loni u nové části, letos u staré).
JISKRA: V klášteře se podařilo vytvořit také dvě expozice umění. Jednu v části spravované církví a pak expozici Vladislava Kasky. Čím jsou zajímavé?
JANA ZELENKOVÁ: V církevní části jsou obrazy, které pamatují doby, kdy klášter patřil františkánům. Jedná se díla z doby baroka, dřevěná socha sv. Ivana byla vytvořena pravděpodobně v dílně Brokoffů. Všechna byla ve velmi poškozeném stavu. Spolek „Za záchranu kláštera….“ má dlouhodobě vyhlášenou veřejnou sbírku na jejich záchranu. Souběžně jsou i podávány grantové žádosti. Díky tomu bylo opraveno 9 obrazů a socha sv. Ivana.
Obrazy Vladislava Kasky zapůjčila z pozůstalosti paní Olga Kasková. Malíř byl dlouholetým učitelem působícím na místní Základní umělecké škole. [JZ1] Způsob jeho tvorby je nejčastěji označován jako magický realismus.
JISKRA: Kdo podnítil záměr vybudovat biokoupaliště, jaké nemá na Benešovsku obdoby?
JANA ZELENKOVÁ: Koupaliště bylo ve volebním programu ODS. Město Votice zahájilo na jaře roku 2019 výstavbu biokoupaliště v lokalitě Pilař na klidném a útulném místě s krásným výhledem do okolní přírody. Bylo součástí zhotovené územní studie veřejných prostranství z roku 2018. S předstihem byla v roce 2018 zahájena I. etapa, která spočívala ve výstavbě přístupové komunikace a odstavné plochy pro automobily včetně inženýrských sítí.
Na ni navázala II. etapa, jejíž součástí byla již samotná výstavba biokoupaliště, které má celkem tři jezera. Jednak plaveckou část s hloubkou 3 metry, neplaveckou s hloubkou 1,2 metru a brouzdaliště s hloubkou 0,4 metru. Dodatečně v areálu vzniklo ještě čtvrté jezírko jako dopadová plocha pro tobogán, pro který jsou v areálu připraveny základy a je možné ho do areálu snadno doplnit. Součástí stavby je i oplocení celého areálu, výstavba budovy se zázemím pro návštěníky, bufetem a vyhlídkovou plošinou pro návštěvníky.
JISKRA: Votice mají vkusně a střídmě upravené náměstí vydlážděné přírodní kamennou dlažbou.
JANA ZELENKOVÁ: Po více jak roční přípravě, byla na jaře roku 2009 vypracována projektová dokumentace k projektu Revitalizace Komenského náměstí ve Voticích a v létě roku 2009 bylo projektu uděleno stavební povolení. Na projekt revitalizace náměstí získalo město z Regionálního operačního programu Střední Čechy dotaci ve výši 13,86 milionu korun, což činí 51 % způsobilých výdajů. Ve výběrovém řízení zvítězilo sdružení firem SWIETELSKY stavební s.r.o. a Česká žula s.r.o., které provede revitalizaci náměstí za cenu takřka šestnáct a půl milionu korun včetně DPH (jedná se o více jak devět milionů nižší cenu, než byla projektovaná cena).
JISKRA: Jak se Vám podařilo ukázkově zrekonstruovat tolik obytných ulic s parkováním a zelení? Větší města na to nenalézají dostatek finančních prostředků.
JANA ZELENKOVÁ: Oprava všech místních komunikací je dlouhodobým cílem vedení města. S ní souvisí vždy oprava vodovodní a kanalizační sítě a také chodníky. Mimo jiné je plánována rozsáhlá úprava ulice Husova (krajská komunikace) směrem k vlakovému nádraží, kde bude obnoven chodník a nově vybudována cyklistická stezka.
JISKRA: Co zajímavého chystají Votice v nejbližším období?
JANA ZELENKOVÁ: Pokračuje rozšíření čističky odpadních vod, které je důležité pro další růst města, v plánu je již výše zmíněná Husova ulice, v oblasti nemovitostí se připravuje úprava „obecních domů“ tak, aby odpovídaly modernímu bydlení a jejich připojení na plynové vytápění, připravuje se projekt na využití budovy bývalého Finančního úřadu, který město odkoupilo od soukromého majitele a mimo jiné, by zde měla ZŠ najít prostory pro školní družinu. Velkou akcí bude i „Zahrada za zdí“, kde by na pozemcích přilehlých ke klášteru měla být vybudována odpočinková zóna (již se pracuje na projektu) a řada drobnějších, ale pro město a okolní osady důležitých akcí.
JISKRA: Ať se vám v dalších letech daří!
