Sbor dobrovolných hasičů v Poříčí nad Sázavou se očividně neunavil ani jarními povodněmi a dalšími četnými akcemi minulého roku, mezi které patřila i perfektní organizace rozsvěcení vánočního stromu či hlídka při poslední autokrosové neděli v roce 2013. Poslední dny nepřívětivé “nezimy“ jim nezabránily v uspořádání již 4. ročníku Poříčské zimy. V sobotu 25. ledna se Homolka, proslavená motokrosovými a autokrosovými závody, stala jevištěm pro zimní taktické cvičení jednotek požární ochrany a sborů dobrovolných hasičů.
Diváci se mohli přijít podívat na hasiče v akcích, které mnohdy vidí ve scénách na filmových plátnech. Možná si totiž mnozí z nás ani neumějí představit, jaké odvahy a nasazení je potřeba nejen při záchraně soukromého či státního majetku, ale zejména lidských životů. Ještě týden před akcí nejeden příznivec či účastník zapochyboval, zda letošní Poříčská zima nebude na blátě. „Počasí máme objednané, vše je pod kontrolou,“ smáli se však poříčští hasiči. A měli pravdu. Pár dní před přípravami jako na objednávku opravdu začalo mrznout a Homolku nakonec přece jen zdobil jemný sněhový poprašek.
Na parkovišti svítily červené hasičské Avie a dvanáct hasičských jednotek nastupovalo k zásahům už od osmi hodin ráno. Naproti zdejší věži vyrostlo zrána lešení, po kterém hasiči plynule a především stabilně slaňovali klasickým způsobem. Nejen slaňování však bylo důkazem, že hasiči netrénovali jen na pevné půdě pod nohama, kterou mnohdy nemají ani ve skutečném zákroku.
Kromě spouštění po laně, se nad hlavami přítomných jezdilo přes sto metrů po kladce, a to za pobízení ostatních členů soutěžícího družstva, kteří se ještě disciplíny neúčastnily nebo ji už měly úspěšně za sebou. Ti, kteří se nezahřáli pohybem či výkonem v terénu, se mohli občerstvit ve věži s panoramatickým výhledem na dění venku.
Jindy auta na Homolce obvykle závodí, během soutěže zde však jeden zelený Favorit dokonce cvičně hořel. Členové jednotek vždy včas a úspěšně manipulovali s hasičským vybavením - hadice s připojenými proudnicemi rychle natahovali do celkové délky a po chvíli konečně přestal šedý čpavý dým stoupat. Protože nejen ta Poříčská, ale i skutečná a mrazivá zima opravdu nastala, příslušníci jednotek se dělili o cenné zkušenosti. Například ohledně řešení situace ledu v proudnici.
Družstva se energicky vrhala do překonání dalších překážek, mezi které patřily i zraněné a šokované osoby zaklíněné v dalším vozidle, před kterým dohlíželi záchranáři v typicky červených oblecích. Hasiči tak prokázali schopnost jednání v krizových situacích. „Chci vědět, co s ní je!“ ozýval se netrpělivý hlas od požární nádrže, v sobotu naštěstí hraný. U břehu totiž nabourala škodovka s mladým párem. Při zachraňování zraněných osob tak mělo toto cvičení i další a neméně důležitý rozměr práce hasičů, a to rozměr psychologický.
Kdo z přítomných by se divil, že na Homolce vidí pouze auta v poněkud statické pozici, mohl se ohlédnout nalevo od prostoru určeného ke slaňování. Všiml by si nepřehlédnutelně červeného vozidla, které na zmrzlé autokrosové dráze obratně kličkovalo ve slalomu z pneumatik. Míru zdatnosti a soudržnosti při překonávání výškových rozdílů terénu si příslušníci družstev potvrdili v terénním běhu. Schopnost souhry v řešení výjimečné situace cvičili i na týmovém přemístění pneumatiky v prostoru.
Zvláštní jednotkou bylo družstvo žen ze Zbořeného Kostelce, které si stejně jako kombinované či mužské družstvo vedlo skvěle a statečně. Večerní vyhlášení výsledků bylo osvětlené reflexními pruhy hasičských bund a neobešlo se bez soutěžního napětí. Na pomyslném vítězném stupni stálo na 1. místě SDH Praha 11 - Chodov, na 2. místě SDH Teplýšovice a na bronzovém 3. místě SDH Zbořený Kostelec (muži).
Celkové umístění:
1. SDH Praha 11 - Chodov
2. SDH Taplýšovice
3. SDH Zbořený Kostelec (muži)
4. SDH Ouběnice
5. SDH Lhota
6. SDH Bedrč
7. SDH Zbořený Kostelec (ženy)
8. SDH Lešany
9. SDH Soběhrdy
10. Týnec nad Sázavou
11. SDH Břežany
12. SDH Choratice
Letošní Poříčská zima počtvrté prokázala, že na hasiče se mohou obce a města spolehnout nejen při řešení krizových situací, ale i ve spolupráci, ne-li přímo organizaci zdejších dění.
Anna Kolomazníková-Bukovanská