Uplynulý rok byl podle ní v historii centra asi nejsložitější, protože si muselo nejen obhájit svou samotnou existenci, ale také nastavit systém financování. „Stále oslovujeme sponzory, donátory a hledáme cestu jak je zaujmout. Situace je stabilizovaná i díky podpoře Nadace Josefa Viewegha Sklářská huť František, která nám velmi pomáhá,“ dodala Martina Kulhavá.
Program centra se ustálil, v kalendáři má několik zásadních a osvědčených akcí, mimo jiné Skleněný jarmark, Velikonoce na Františku nebo Advent na Františku. Jejich atmosféru lze zhlédnout ZDE. Centrum sklářského umění se ale snaží reagovat i na podněty návštěvníků, kteří přicházejí s nápady, co a jak vylepšit. „Stále vyhodnocujeme a soustřeďujeme svou pozornost na zkvalitnění našich služeb,“ uvedla Martina Kulhavá.
Ve spolupráci se sázavskou základní školou například testovali programy a projektové hry pro základní a střední školy, aby splnili jeden ze svých úkolů, kterým je podchytit zájem dětí a mladé generace o sklářské řemeslo. „Právě propojení výuky, tedy ukázky expozice ve spojení s workshopem, se ukázalo pro děti jako velmi zajímavé. Věřím, že zájem poroste, protože pořád připravujeme něco nového,“ konstatovala Martina Kulhavá.
V letošní sezóně se sázavské centrum chce ještě víc otevřít odborné veřejnosti. Připravuje sympozium – Skleněnou laboratoř zaměřenou na nové sklářské techniky. „Chceme se do budoucna profilovat jako instituce podporující výzkum a talenty v této oblasti,“ řekla Martina Kulhavá. Zapomínat nebudou ani na širokou veřejnost – na podzim například chystají program u příležitosti svátku sv. Františka, jehož jméno huť nese. Pokračovat budou také v pořádání workshopů pro veřejnost, koncertů a připravují další překvapení.
Bývalou sklářskou huť František postavil v roce 1882 Josef Kavalier a dal jí jméno po svém otci. Po vybudování nových provozů skláren a nových výrobních hal v Sázavě ale její význam klesal a pomalu chátrala. V roce 2010 byla zapsána na seznam kulturního dědictví ČR. Její záchranu si vzala za své Nadace Josefa Viewegha Sklářská huť František. Rekonstruovala ji nákladem přes 130 milionů korun s pomocí dotace z Integrovaného operačního programu a otevřela v ní Centrum sklářského umění. Je v něm k vidění mimo jiné část unikátní sbírky moderního skla vytvořené sklářskými výtvarníky na Mezinárodních sklářských sympoziích IGS v Novém Boru v letech 1982 až 2006. Centrum nabízí vzdělávací programy pro školy, rezidenční a tvůrčí pobyty pro studenty, začínající umělce, odborníky i širokou veřejnost. Cestu si do něj našli významní umělci, například vynikající rytečka skla Pavlína Čambalová, přední český sklář Martin Janecký nebo jeden z významných světových sklářů Janusz Pozniak.
Jaroslava Tůmová
