Budím se chvíli před budíčkem a vstávám z postele, do které se znovu dostanu až někdy po půlnoci. Máme poslední celý den na táboře, zítra už jedeme domů.
Vedoucí Janek začíná s kytarou obcházet chatky a budí děti, já jdu chvíli po něm, přeji všem dobré ráno a připomínám rozcvičku. Taneční sestavu na ranní protažení připravila Marika, hudba i tanec děti celkem baví a společně s dětmi cvičí i většina vedoucích.
Pak už následuje ranní hygiena a společně jdeme na snídani. Na soběšínském tábořišti to máme docela daleko, obýváme jeho vzdálenější a klidnější část. Ke snídani si každý může vybrat podle libosti z velké nabídky švédského stolu. Pozoruji děti, které na začátku tábora jedly pouze oblíbené lupínky s mlékem nebo jogurtem a na konci týdne volí raději párky.
Po snídani je čas na úklid a poté se scházíme v klubovně na ranním zamyšlení. Každý z předchozích dnů byl zaměřen na rozvoj některé důležité schopnosti či dovednosti – poznávání okolí, spolupráce, zručnost, odvaha, rozum a dnes zakončíme důrazem na tělesné a pohybové dovednosti. Janek připomíná dětem symboliku znaku YMCA - rovnoramenného trojúhelníku, který znázorňuje rovnoměrný rozvoj těla, duše i ducha člověka.
V dopoledním programu si děti vybírají z workshopů – zálesáckého a hudebně divadelního. Zálesáci pod vedením Vladi napřed zkouší různými způsoby zapalovat oheň a současně si povídají o možnostech zvládání různých nebezpečí v přírodě a poté budují v lese přístřešky. Druhá skupina se učí s Marikou zpívat píseň Challange accepted a pak hraje s Jankem scénky. V předchozích dnech byly na výběr míčové hry s Anet a Ondrou, běhací hry, výroba šátků či papírových dalekohledů s Lenkou a také plavba na pramicích či koupání v řece a brouzdališti.
Vedoucí, kteří zrovna nemají na starosti děti, připravují odpolední desetiboj. Ten bude poslední částí táborové hry na motivy letopisů Narnie. Děti na táboře prošli branou do Narnie a zjistily, že zlý Taš ovládl hrad Cair Paravel a úkolem táborníků je dobýt jej zpět. Každý den bylo nutné zdolávat různé překážky, ale právě při tom účastníci posilovali své schopnosti a dovednosti.
Po obědě mají děti polední klid, někteří jej využívají skutečně k odpočinku v posteli, neklidnější povahy hrají ping pong nebo stolní hry.
Odpoledne začíná narnijskými Vánocemi, kdy děti u karamelovníku dostanou výbavu pro závěrečný boj. Tento „boj“ se skládá z deseti disciplín, mezi ně patří prolézání pavučinou, opičí (Rípčípova) dráha, skok daleký z nestabilního prkna (Eustacův skok), štafetový (Šastův) běh, lukostřelba s královnou Zuzanou, přenos Lucinčina lektvaru či hod namydlenou holínkou (Poslední zbraň). Závěrečná bitva mezi čtyřmi týmy je přechod po ledových krách, po něm už je hrad dobyt a následuje slavnostní večer, při kterém jsou všechny děti pasovány na rytíře a rytířky Narnie.
V předchozích večerech jsme hráli kufr, zpívali a hráli hry u ohně, jako odpočinek po náročném celodenním putování sledovali film Lev, čarodějnice a skříň nebo hráli hry v klubovně. Nechyběla ani noční hra, při které děti prošly společně s vedoucím temným lesem, a pak už samostatně po svíčkách putovaly k víle, kde mimo jiné slíbily, že chtějí konat dobro a pomáhat a zachovají odvahu, kterou dnes získaly.
Závěrečná slavnost končí a děti jdou celkem dobrovolně spát, protože už jsou po celém týdnu opravdu unavené. Vedoucí ještě některým dětem čtou nebo s nimi před spaním zapisují dojmy do deníčků.
Všichni vedoucí se sejdou ještě na závěrečné poradě, kde probereme program zítřejšího dne, jsou to hlavně technické záležitosti, protože hlavním cílem dne bude už jen balení a odjezd. Ale domluvíme i závěrečné krátké vystoupení pro správce tábořiště, kuchaře a další zaměstnance jako poděkování za to, jak výborně se o nás po celý týden starali.
A já hlavně děkuji všem vedoucím, kteří věnovali svůj čas dětem. Věřím tomu, že se tábor povedl a bude pokračovat. Jsem přesvědčena o tom, že tábory jsou pro děti dobré a důležité a jsem skutečně vděčná všem vedoucím, kteří obvykle dobrovolně a ve svém volném čase pracují s dětmi a zprostředkují jim nevšední zážitky, umožní jim navázat nová přátelství a naučit se něco, co škola nedokáže.
Markéta Doušová, YMCA Neveklov
