7. června 1943 se Moravec jako ministr školství protektorátní vlády objevil na benešovském gymnáziu. Na škole byl přijat se strachem učitelů i žáků, nic dobrého tato "pocta" přinést nemohla. Před rokem byl v Táboře popraven oblíbený ředitel školy Josef Farka, všichni to ještě měli v živé paměti a žili v obavách z dalších postihů ze strany okupantů. Nervozitu také zvyšovaly časté návštěvy německého inspektora Wernera, který neváhal vyhrožovat profesorům smrtí za případný odpor proti výchově žáků k podřízenosti k německému herrenvolku.
Moravec hospitoval ve dvou hodinách jazyka německého (jak jinak), pak nechal nastoupit celý profesorský sbor a držel k němu výhružnou promluvu. Varoval učitele, před podléháním agitace londýnské vlády a vyzýval je k aktivní spolupráci s okupanty a k výchově studentů pro život v "nové Evropě" pod vládou velkoněmecké říše. Reflektovat kladně na tyto výzvy mohli jen jedinci, jako byl profesor Beno Zachar nebo jeho kolegyně Věra Balounová. Ostatní učitelé vystrašeně mlčeli.
Za dva roky si při Pražském povstání halasný propagátor podřízení českého národa Němcům prostřelí z pistole hlavu.
-Rn-
