Nebyli jsme na to ale sami, pomáhal nám dráček Mráček. Na začátku se mu vůbec nechtělo. Byl rozzlobený na celý svět a taky se něj pořádně mračil. Vlastně proto jsme mu začali říkat dráček Mráček. My jsme ale prima parta a nedalo nám to. Přemýšleli jsme, proč je tak nazlobený, zamračený a vlastně také smutný. A víte co? Přišli jsme na to. Byl sám, neměl kamarády a to byl ten hlavní důvod. Vždyť na světě je tolik krásných věcí, ale je potřeba mít někoho, s kým se o ně můžete podělit nebo kdo vám pomůže. Vzali jsme tedy dráčka mezi sebe a začali se společně připravovat na dračí slet.
Nejdříve jsme se museli trochu rozcvičit a proto jsme si vyzkoušeli dračí tělocvik. Poměřili jsme s dráčkem Mráčkem sílu a taky jsme si každý ještě jednoho papírového kamaráda vyrobili. Vždyť čím více, tím lépe. Naučili jsme se vyrábět dračí ocasy. V závěru jsme uvařili dračí lektvar. Bylo nám spolu moc krásně, užili jsme si spoustu legrace a tak i náš kamarád dráček Mráček se začal na svět konečně usmívat. Nastal ten správný čas vyrazit na kopec.
„ Točí se draci papíroví,
točí se draci větrní.
Točí se listí, děti, domy,
tancuje nebe podzimní.“
Venku nás čekala ta správná zábava. Nejdříve jsme nakrmili dráčka Mráčka a pak jsme společnými silami dostali všechny dráčky na oblohu. A tak se v krátké chvilce nad Divišovem opět vznášeli dráčci – velcí, malí, papíroví, ale každý krásný. Dráčci, moc vám děkujeme a zase za rok se na vás budeme moc těšit.
Text: MŠ Divišov
