Chvojí, vrstva listí či jiná ochrana rostlin před mrazem už splnila svou úlohu a měli bychom ji odstranit. Rané jarní cibuloviny a rané trvalky se po oteplení snaží rychle prorůst za světlem a vytvářejí pod ochranou slabé žluté výhonky s nedostatkem chlorofylu. Záhon očistíme v závislosti na počasí, sledujeme probouzení rostlin, a když se začnou nad povrchem půdy objevovat první nové výhonky, ochranu opatrně odstraníme. Podobně postupujeme i u trvalých okrasných trav. Stará stébla, která v zimě rostlinu chránila, odstraníme těsně u země dřív, než mezi nimi vyrostou nová. Pokud se opozdíme, musíme řezat výš, abychom mladé výhonky nepoškodili.
Jak a kde přezimují mšice škodící na ovocných stromech? Všechny druhy mšic přezimují ve stádiu vajíček nakladených do menších skupin na kůře ovocných dřevin, obyčejně v úžlabí pupenů. Na jaře se z nich vylíhnou larvy, které hned začnou sát šťávu z rašících listů. Dospělé samičky již nekladou vajíčka, ale rodí živé larvy. V jarním období se na ovocných stromech vyvine několik generací mšic. V poslední generaci se objeví křídlatí jedinci, kteří přeletují na letní hostitelské rostliny. Zde se celé léto rozmnožují a škodí na nich, ale na podzim se vracejí zpět na zimní hostitele. Tady se páří a samičky nakladou vajíčka, která přezimují. Některé druhy mšic ale hostitelské rostliny nemají a koncem jara pouze přeletují na jiné jedince stejného druhu. Jako jarní postřik proti přezimujícím škůdcům lze použít přípravky Rock Effect a Stop v koncentraci 3%. Dobře působí proti škůdcům i v letním období – přípravky mají nulovou ochrannou lhůtu a zvyšují obranyschopnost angreštu a černého rybízu proti hnědému padlí (americkému padlí). Pomocný přípravek na ochranu rostlin Neudo-Vital potlačuje rez hrušňovou, kadeřavost broskvoní, moniliovou hnilobu a celkově zvyšuje odolnost ovocných stromů. Proti rzí hrušňové lze dále doporučit přípravky Dithane a Delan – před květem jedenkrát a po odkvětu dvakrát asi ve čtrnáctidenních intervalech. V období srpna a září je možno provést i ochranu jalovců, které přenášejí rez hrušňovou.
Při výsevu mrkve dbáme především na volbu pozemku, odrůdy a hustotu výsevu. Rozhodně nesejeme příliš hustě, nesklidili bychom kvalitní kořeny, ale niťovité, pokroucené a poškozené škůdci. Meziřádková vzdálenost by měla být 25 až 30 cm, abychom mohli mrkev pohodlně okopávat. Semena mrkve jsou poměrně malá, 1 g obsahuje 800 až 900 semen. Na každý čtvereční metr by mělo přijít jen asi 0,5 g osiva. Při setí se vyplatí promíchat osivo mrkve s dvojnásobným množstvím suchého jemného písku, tak se dá dodržet správný výsev. Hloubka výsevu má být asi 0,5 cm a řádky je třeba po zahrnutí přimáčknout. Pokud zjistíme, že je výsev po vzejití příliš hustý, vyjednotíme rostlinky na vzdálenost minimálně 5 cm od sebe. Pro lepší klíčivost semen je vhodné přikrýt záhon po výsevu igelitovou plachtou. U jarního výsevu je vhodné plachtu ponechat přibližně dva týdny. Totéž opatření platí u všech výsevů s obtížnějším klíčením. Vyséváme-li v období, kdy je vyšší teplota ponecháme plachtu pouze asi čtyři dny. Vždy dbáme, aby vyseté záhony netrpěly suchem.
Kdo chce mít na zahradě kvalitní trávník, záhy pozná, že péče o něj je stejně náročná, ne-li náročnější, než pěstovat zeleninu či květiny. Velice častým problémem bývá tvorba mechu, což podporuje celá řada faktorů. Nejčastěji je to nedostatečná výživa, zastíněné nebo vlhké stanoviště, kyselá půda a nesprávné sečení. Ano je to tak, příliš nízké strniště nebo dokonce skalpování drnu sekačkou má za následek zvýšenou tvorbu mechu. Teplé a vlhké zimy vytváří pro vznik mechu přímo ideální podmínky. Bude proto nutné pustit se do boje s mechem s plným nasazením. Než ale přistoupíme k hnojení, provzdušňování a sečení, vyplatí se nejprve zbavit trávník mechu mechanicky. Na malém pozemku vystačíme s železnými hráběmi, ale na pozemku o rozloze několika arů je ruční vyhrabování nadlidský výkon. Na takové ploše se vyplatí použít vyčesávač, který je dodáván jako příslušenství rotačního kypřiče půdy. Ocelové pruty snadno a rychle vyčešou veškerý mech.
Dokončujeme základní řez jabloní a hrušní. Větší rány ošetříme proti chorobám buď stromovým balzámem, latexem, štěpařským voskem nebo Kambilanem. Vyvážeme a ohýbáme větve u ovocných stěn a štíhlých vřeten. Na jednoleté výhony lze využít různá těžítka nebo drátěná ohýbadla. Do konce března roubujeme a přeroubováváme všechny peckoviny, v některých případech i jádroviny. Podmínkou pro úspěšné roubování jsou nenarašené rouby. Volíme obyčejnou nebo anglickou kopulaci, sedélkování, popřípadě kozí nožku.
Brusinky vysazujeme do substrátu s obsahem rašeliny, písku a pilin, nejvhodnější jsou borové. Půda musí být lehká a propustná. Porosty nepřihnojujeme, v případě přihnojování je nebezpečí odumírání rostlin. Se závlahou též velmi opatrně. Zaléváme pouze po delším období sucha a to pouze mírně. Při výskytu vysokých teplot je vhodné porost brusinek přikrýt bílou netkanou textilií.
Ošetříme stromy s mrazovými trhlinami a deskami nebo kmeny poškozené hlodavci. Vykopeme staré nemocné, mrazem značně poškozené nebo usychající stromy a keře. Na místo po likvidaci dřevin nesázíme stejný nebo příbuzný druh, raději necháme půdu zregenerovat a důkladně prohnojíme kompostem, případně zapravíme zelené hnojení. Vysazujeme některé ovocné dřeviny, s broskvoněmi však nespěcháme, ty by měly být v době výsadby mírně narašené. Úspěšná je i výsadba meruněk i maliníku. Ihned po výsadbě je nutný řez korunky a důkladná zálivka, eventuálně připevnění stromku ke kůlu.
Pokračujeme ve hnojení výsadeb a vápníme půdu, pokud vykazuje kyselou reakci. U velkoplodých borůvek nebo zahradních brusinek může být vápnění škodlivé, stejně jako zálivka vodou s vyšším obsahem vápenatých solí.
Petr Kumšta
