Stačí ale, když nebudeme naivně podléhat politické propagandě sčítající před volbami všechno, co kdy daná politická strana udělala. Přemýšlejme – neudělali by to na stejném místě i příslušníci jiné strany? Hospodaření krajů je jiného typu než hospodaření české vlády. Investice do dopravy, zdravotnictví nebo školství jsou zde samozřejmostí pro každého.

               Důležitější je proto u krajů sledovat spíše kvalitu komunikace s veřejností. Vedení krajů je lidem blíž, proto je způsob výměny informací citlivý. Každý dělá chyby, ale jeden politik se snaží je maskovat, jiný je otevřeně přizná, protože ví, že je lidé stejně odhalí. Někdo se dokonce dokáže omluvit, jiný naopak bojuje výhrůžkami.

               Skrývané vady nám často pomáhají odhalovat novináři. Je to taková sociální hygienická služba. Samozřejmě i oni dělají chyby, ale bez jejich práce by byla demokracie ztracena. Všichni vidíme, že internet objektivní informace nenabídne tak, aby byly snadno čitelné.

               Novináři ale nemusí všechno odhalit. Buďme proto sami ve střehu. Přemýšlejme, jak se k nám pochvaly různých aktivit dostávají, jakým jazykem mluví. Reklamní jazyk patří obchodu, ne politice. Přesto se v ní často užívá. Důvěru si zaslouží spíše ti, kteří se v politice chovají neformálně a dokážou udržet své ego na oprati střídmé poctivé lidskosti.

               Jana Soukupová