Paní Haně CHMELOVÉ, jednatelce benešovské základní organizace Českého svazu včelařů, jsme položili několik dalších aktuálních otázek.
* Čím vším je nám med prospěšný?
„To, že med má příznivé účinky na lidské zdraví, se ví už dávno. Med podporuje celkovou imunitu, posiluje organismus a má antioxidační účinky. Posiluje nervovou soustavu a psychiku. Med obsahuje především jednoduché cukry, a proto se doporučuje při rekonvalescenci a léčbě vyčerpanosti organismu.“
* Jaká onemocnění se dají medem léčit?
„Včelí produkty sice nejsou všelékem, ale mohou člověku pomoci vypořádat se s některými nemocemi bez použití chemie, u jiných nemocí mohou urychlit či usnadnit léčbu.
Med se odjakživa užíval pro léčbu kašle a zánětů horních cest dýchacích. Osvědčuje se jako sladidlo do bylinkových čajů, nebo konzumace medu samotného. Med působí antibioticky a protizánětlivě. Zlepšuje kvalitu spánku a působí proti nespavosti. Při problémech se spánkem se doporučuje vypít sklenici teplého nápoje (mléko, meduňkový čaj) dobře oslazeného medem zhruba půl hodiny před spaním. Sedativní účinek medu se využívá i při úpravě neurasthenických stavů u dětí. Med posiluje srdce, působí i proti anémii. Zlepšuje trávení, používá se jako podpůrný prostředek při onemocněních jater, slinivky či léčbě žaludečních vředů. Obsahuje také řadu vitaminů a minerálních látek pro lidský organismus nezbytné. Na rozdíl od medu, cukr nic takového neobsahuje, takže slazení kvalitním medem místo cukru lze jen doporučit.“
* Významný je rovněž propolis...
„Ano, propolis se v lékařství využívá velmi často. Včely samy ho využívají k udržování hygieny a desinfekci prostředí v úlu. Jeho antibakteriální a desinfekční účinky využívají i lidé. Působí protizánětlivě, ničí houby a plísně. Propolisová mast urychlí hojení ran, kloktáním roztokem propolisové tinktury můžeme zastavit počínající angínu či afty.“
* I ostatní přírodní produkty včel mají pro člověka další využití...
„Velmi známé je používání mateří kašičky, zejména v kosmetice. Zajímavé je ale i využití včelího jedu, například při bolestech kloubů či revmatismu. V poslední době je pro své nutriční hodnoty stále více oceňován tzv. včelí chléb – tedy včelami zpracovaný pyl.“
* Je pravda, že nejléčivější je pro nás med od včel z našeho okolí, od regionálního včelaře?
„Místní med je skutečně nejvhodnější, a to především díky obsahu pylových zrn z místní květeny. Konzumace malého množství pylových zrn obsažených v medu, působí jako vakcinace proti alergiím na pyl daných rostlin a v mnoha případech může zabránit vzniku alergie na pyl či zmírnit projevy již existující přecitlivělosti na příslušné pyly. Vhodné je kupovat místní med. Tím ovšem nechci říct, že med ze sousedního okresu už je méně vhodný. Myslí se tím především vzdálenější regiony s odlišným rostlinstvem, kdy se do medu dostává pyl z rostlin, které u nás běžně nerostou. Například medy z tropických oblastí by mohly u přecitlivělých lidí paradoxně vyvolat alergickou reakci právě proto, že obsahují pylová zrna květin, na které není český organismus zvyklý.“
* Benešovská základní organizace má 85 členů. Je to hodně, málo? Jsou tu i neorganizovaní včelaři?
„Benešovská základní organizace Českého svazu včelařů registruje letos 85 členů. V porovnání s ostatními organizacemi patří k početnějším, je ale těžké říct, zda je to hodně či málo, protože záleží ne velikosti území, o které se příslušná organizace stará. V Benešově je členem i řada hobby-včelařů z Prahy, kteří dojíždějí za svými včeličkami o víkendech. Máme tu i neorganizované včelaře, protože členství v ČSV není povinné. Ale v rámci celé republiky je celých 97% řádnými členy Českého svazu včelařů. Konkrétně na Benešovsku máme šest neorganizovaných včelařů, ale zpravidla se řadí mezi včelaře s menším počtem včel.“
* Chci-li se stát včelařem, jaké předpoklady pro to musím mít? Co musím pro začátek udělat? Co všechno musím podstoupit a obstarat si? Je to finančně náročné?
„Každý, kdo by chtěl začít s chovem včel, musí mít především trpělivost a nečekat plné konve medu hned v prvním roce. Nejprve by si měl prostudovat odbornou literaturu, než začne bezhlavě nakupovat vybavení. Každý začátečník, než si koupí včelstva nebo oddělky, potřebuje úly a rámečky do nich. Úly nejlépe nové, protože staré úly neznámého původu mohou být i zdrojem některých včelích nemocí. Dále se neobejde bez včelařského rozpěráku, dýmáku, kleští, smetáčku, atd. Obezřetný začátečník jistě ocení i včelařské rukavice a kuklu, popřípadě celou kombinézu. Když se vše podaří, tak v dalším roce už bude potřebovat nádoby na med a medomet, pokud nemá hodného souseda včelaře, v jehož medárně by si mohl těch několik plástů s medem vytočit. Pokud vše kupuje nové, je to finančně dost náročné, ale dá se sehnat i starší nářadí po včelařích, kteří s chovem z důvodu stáří nebo nemocí končí.
Každý chovatel včel musí být registrován u Českomoravské společnosti chovatelů v sekci ústřední evidence včel. Členem Českého svazu včelařů být nemusí, ačkoli to přináší jisté výhody – členové dostávají každý měsíc odborný časopis a je jim poskytnuto zázemí velké organizace, která pomůže při vyřizování dotací, analýze zdravotního stavu včelstev a následného léčení, poskytuje právní porady a v neposlední řadě samozřejmě i rady chovatelské.“
* Kolik včelstev je pro začátečníka nejvhodnějších? Musí mít nějakého rádce?
„Podle mého názoru je pro první sezónu ideálních minimálně tři a maximálně pět včelstev, podle toho, na kolik se každý cítí. Vždycky je dobré mít nějakého rádce v okolí, na koho se mohu obrátit, když si nevím rady a něco dělám poprvé. Není to ale nutné. Pokud se stanete členy Českého svazu včelařů, prostřednictvím příslušné základní organizace se dostanete do kontaktu se včelaři v okolí a ti vám vždy ochotně poradí a pomohou.“
* Se včelařením začínají už malé děti, většinou v rodinách, kde se včelaří, v kroužcích při ZŠ. Co je pro děti důležité?
„Než se přihlásí do včelařského kroužku, je dobré, když už předtím dostanou alespoň jedno žihadlo. Pak se ví, že nejsou alergické a nic nebrání tomu, aby se postupně seznamovali s krásným světem včel. Rozvinou tak svou lásku k přírodě, a i když ve včelaření třeba nebudou hned pokračovat, určité pouto v nich zůstane a vrátí se ke včelám třeba v pozdějším věku, až se po studiích někde usadí a budou hledat opět bližší kontakt s přírodou.“
* Co byste začínajícímu včelaři doporučila?
Má-li někdo o chov včel zájem, nechť se obrátí na nejbližší základní organizaci ČSV. Ta mu poskytne informace jak o dostupné literatuře o včelách, o vhodných úlech, o regionálních výrobcích úlů, určitě mají informace i o končících včelařích, kteří prodávají své vybavení a včelstva. To vše může začátečníkům ušetřit i nemalé finanční prostředky.
Bližší informace může najít i na webových stránkách benešovských včelařů www.vcelaribenesov.webnode.cz. I pokud nespadají pod benešovskou organizaci, klidně se na nás mohou obrátit a my už poradíme a nasměrujeme zájemce správným směrem. Včelám zdar!“
V rámci cyklu přednášek se uskuteční ještě komentované promítání filmů se včelařskou tématikou „Letem včelím světem“ ve čtvrtek 16. května v 17.00 hodin rovněž v sále Domova seniorů ve Villaniho ulici.
-if-
